Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna však nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.
Fakt, že se česká armáda bude zbavovat ruské techniky, vnímá proto vojenská tajná služba podle Berouna jako zásadní zlom. Jako další negativní příklady z ekonomické oblasti uvedl prodej firmy Let Kunovice do ruských rukou.
„Bezpečnostní složky upozorňovaly několikrát, že to není správná cesta,“ řekl. Zmínil se i o prodeji Škody Jaderné strojírenství. „My jsme nevěřili tomu, že stát prodá naprosto klíčovou firmu do ruských rukou,“ poznamenal. Ruští vojáci podle něj vykonávají ideologickou činnost například při různých vzpomínkových akcích nebo při péči o hroby padlých vojáků. Zneužívají otevřenosti české společnosti, aby z toho vytěžili maximum, domnívá se.
Nebezpečí ruských podvratných operací v Česku trvá a český stát musí být připraven mu jasně čelit. Rusové jsou takové operace schopni a jasným příkladem je výbuch v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014, uvedl poté ředitel (BIS) Michal Koudelka.
Dodal také, že po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené. Za jedno z největších rizik označil dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference.
Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je velmi omezenéTím, že se po odhalení příčin výbuchů ve Vrběticích podařilo zásadně snížit počet pracovníků ruské diplomatické mise v Praze, se zásadně snížil i počet ruských zpravodajců na českém území. Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví šest diplomatů a kolem 20 administrativních pracovníků. Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby, řekl Koudelka. Varoval před snahou počet ruských diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými bohulibými důvody. |
„Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství chce zničit,“ prohlásil Koudelka. „A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,“ zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá. „A přeci na to ta zem musí reagovat,“ prohlásil. „Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,“ dodal.
Koudelka se přimlouval i za to, aby součástí české reakce na válku na Ukrajině nebyla jen vojenská a diplomatická podpora, ale i pomoc ruským organizacím hájícím lidská práva a svobody. „To považuji za velice důležité,“ řekl.
„Jedním z největších rizik z hlediska aktivit Ruské federace je snaha narušit jednotný postup členských států proti Rusku,“ dodal pak šéf kontrarozvědky. Jedním z nástrojů může být podle něj navazování dvoustranné spolupráce, které může mít podobu například dodávek surovin za snížené ceny.
Doktrína permanentního konfliktu
„Z pohledu Vojenského zpravodajství lze konstatovat, že rozpad východního bloku neznamenal ztrátu zájmu Ruska o prostor Československa a později České republiky,“ uvedl Beroun. Informoval však, že na straně bezpečnostních složek i politiků panuje nevídaná jednota v tom, že Česko už by se nemělo vrátit do takové situace, kdy by bylo zásadním způsobem ohroženo.
Kunovického výrobce letadel L 410 kupuje od ruského majitele Omnipol |
„Ruská doktrína je doktrína permanentního konfliktu“, řekl náčelník Vojenské policie Foltýn. Vůči Rusku nešetřil ostrými slovy. Přirovnal ho k nacistické třetí říši. Je podle něj řízeno čistě kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr.
„To, co by nás mělo spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům ani vůči těm, kteří jednají proti zájmům tohoto státu,“ prohlásil. Různým nepřátelským aktivitám nazývaným hybridní hrozby čelí stát roky, uvedl Foltýn. Podotkl, že se svými kolegy byli kvůli svým postojům označování za rusofoby a štváče.
Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj mimo jiné řekl, že vzorce ruského chování zůstávají už 100 let stejné. Patří mezi ně ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky. Rusko podle něj vnímá rozšíření NATO jako porušení daného slibu i jako využití jeho slabosti z 90. let. Ústupky zamýšlené jako gesta dobré vůle vnímá jako almužnu.
Za schvalování ruské invaze hrozí až tři roky vězení, varuje státní zástupce |
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík poukázal na to, že dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis. Vyslovil obavu z toho, že na boj s dezinformacemi nebudou současné demokratické nástroje stačit. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poznamenal, že pro zpravodajskou komunitu bude výhodné, pokud ohledně dezinformací bude existovat jasná právní úprava.
Před dalšími překvapeními ze strany Ruska varoval i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „My si nechceme připustit, že je to pro Rusko existenciální válka,“ řekl.
„Od 16. září, kdy Německo převzalo do nucené správy majetky Rosněfti, je vůči Evropě ze strany Ruska možné cokoli. Čím dříve si to připustíme, tím lépe,“ uvedl ve své prezentaci. Poukazoval například na to, že nedávné výbuchy, které poškodily plynovody Nord Stream I a II, nepoškodily všechno potrubí. Vyslovil spekulaci, zda Rusko nebude chtít třeba na jaře nepoškozenou větví plynovodu Evropě plyn nabídnout. Podotkl ale, že nenaznačuje, kdo za výbuchem stojí.
Absurdní a hloupá obvinění, odmítl Kreml spojování s destrukcí Nord Streamu |
Také nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Vladimír Posolda uvedl, že lze očekávat útoky na kritickou infrastrukturu, i když nehovořil výslovně o Česku. Připomněl poslední případ sabotáže v Německu, kde pachatel poškodil kabely u systému pro řízení vlaků. Ten, kdo to provedl, musel podle něj mít dobré informace o tom, jak je systém nastaven. „Dneska už můžeme říct, že podobné útoky patří do standardního arzenálu, který Rusové používají vůči západním zemí i vůči komukoli, kdo se jim znelíbí,“ uvedl šéf civilní rozvědky.
Konference nese název „Ruské mocenské a vlivové působení proti (střední) Evropě a naše reakce“. Mají na ní vystoupit například ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr nebo zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
