„Když jsme v ekonomické válce s Putinem, není možné, abychom neměli ztráty,“ řekl ve středu ministr financí Zbyněk Stanjura. „Nedělejte si zásoby pohonných hmot,“ vyzval také premiér Petr Fiala občany.
„Myslím si, že řada lidí si v tom čte hrozbu do budoucna a snaží se předzásobit už v současné době,“ podotkl v souvislosti pro iDNES.cz ekonom Petr Zahradník. Ten si na druhé straně myslí, že nakupování zásob je zároveň limitováno cenou.
Ekonom má také za to, že současná situace připomíná časy covidu. „Před tím to bylo hrozba újmy na zdraví. Teď je to hrozba války, což je ještě daleko závažnější. Na ekonomické hřiště se vpašoval element, který tam nemá co dělat a tropí tam velké problémy,“ uvedl dále Zahradník.
V souvislosti s výzvou o snížení spotřeby pohonných hmot se nyní skloňuje i možnost vyhlášení válečného hospodářství. „Za předpokladu, že by ceny vystřelily dál, myslím si, že bychom se pohybovali na pomezí válečného hospodářství, kdy by bylo potřeba reagovat trochu striktněji. Nechci tady šířit paniku, ale znamenalo by to potom vytvářet nějaký přídělový systém či řízenou distribuci,“ uvedl ekonom možné nástroje, které by připadaly v případě zhoršení situace k úvahu.
„Věřím, že k tomuto nedojde, že druhá světová válka byla posledním momentem, kdy byly tyto věci byly u nás aplikovány,“ doplnil Zahradník. Podle něj by vyhlášení válečného hospodářství mohlo přijít třeba v momentě, kdyby byla válečná hrozba na hranicích.
„Válečné hospodářství“ není na pořadu dne
I samo ministerstvo financí uklidňuje, že vyhlášení „válečného hospodářství“ není aktuální téma. „Tento stav lze chápat jako stav, kdy jsou hospodářsko-politická opatření přijímána ve válečném stavu a větší část ekonomiky je tomu přizpůsobena, tedy pracuje ve prospěch zabezpečení posílené obrany země,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí resortu financí Tomáš Weiss.
Válečné hospodářstvíRozhodující část výrobních kapacit a služeb hospodářství státu, která pracuje ve prospěch zabezpečení činnosti ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva a zachování základních funkcí státu. Vzniká transformací mírového hospodářství. Zahrnuje novou formulaci cílů, změnu výrobních programů, přeměnu průmyslu, evakuaci lidí, kapacit a materiálu, alokaci zdrojů a změnu v řízení. |
Redakce iDNES.cz se obrátila i na ministerstvo průmyslu a obchodu, zda má Česko v současné chvíli tedy dostatečné zásoby ropy či plynu či jaké kroky by následovaly v případě, že by došlo k přerušení dodávek.
„V případě delšího přerušení všech dodávek plynu by následné kroky nemohly představovat řešení pouze na národní úrovni, ale muselo by přijít celoevropské řešení,“ uvedla mluvčí MPO Miluše Trefancová.
To by podle jejích slov spočívalo v navýšení dodávek z Norska, Alžírska nebo Střední Asie, a také v navýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). „Pokud by ani zmíněná opatření nestačila a situace by se prudce a dlouhodobě zhoršila, Česko by postupovalo podle energetické legislativy,“ doplnila Trefancová.
Omezte spotřebu paliv, část peněz končí u Putina, vyzvala vláda občany |
Ta současně zdůraznila, že ministerstvo v tuto chvíli nemá k dispozici žádné informace, že by v oblasti přepravy plynu z Ruské federace do Evropské unie docházelo na kterékoliv z celkem čtyř přepravních tras – Ukrajina, Yamal, Nord Stream 1 a Turk Stream k jakýmkoliv problémům.
„Logicky nejohroženější je v současné situaci přepravní trasa přes Ukrajinu, která však je z hlediska zásobování českého trhu minoritní, a to do 1 procenta dodávek, 99 procent dodávek přichází na tuzemský trh přes Německo,“ dodala za MPO Trefancová.
Tato krize přehodnotí pohled státu
Podobně se pak ohledně ropy pro iDNES.cz vyjádřil i předseda Správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Zdůraznil například, že v rezervách jsou zásoby stále na zhruba tři měsíce.
„Zásoby jsou stále stejné. Stále je trhu dostatek komerčních zásob, nebylo nutné do nouzových zásob sáhnout,“ poznamenal Švagr. Pokud dojde k přerušení dodávek ropy ropovodem Družba, v takové chvíli by nastoupilo uvolnění nouzových zásob z rezerv.
Správa hmotných rezerv ještě minulou vládu vyzývala k tomu, aby nakoupila zásoby takzvané sladké ropy. To se však nestalo. „V tuto chvíli to nechci komentovat. Myslím, že tato krize přehodnotí pohled státu v oblasti strategických surovin,“ komentoval její předseda.
Sladká ropaSladká (nebo také lehká) ropa je ropa s nízkým obsahem síry. Vyžaduje méně náročné způsoby zpracování na ropné produkty. |
Ten opět zdůraznil, že zatím zásobování trhu funguje. „Dvakrát denně dostávám aktuální informace, takže víme, jak se daří pokrýt spotřebu na českém trhu,“ řekl Švagr. Na dotaz ohledně možného válečného hospodářství však neodpověděl.
Ohledně ostatních zásob v rezervách uvedl, že například v nich není žádný jód. Ten lidé začali ve velkém nakupovat poté, kdy ruský prezident Vladimír Putin uvedl do pohotovosti jaderné síly.
„U potravin máme zásoby na 1,5 dne. Ale v této oblasti je Česko z velké části soběstačné. Není to jako u ropy, která se zde netěží, a proto musíme mít větší zásoby,“ uklidnil Švagr. „V těchto dnech dorazila na Ukrajinu humanitární pomoc právě se zdravotnickými sety. Šlo o největší jednorázovou pomoc v historii českých rezerv. Šlo přibližně o 40 kamionů, které vezly 950 palet zdravotnického materiálu. Takže v této oblasti zásoby máme,“ uzavřel.
