Tuzemské firmy dováží zboží spíše do jiných evropských zemí, které ho následně do USA dále prodávají. Podle současných odhadů ministerstva financí (MF) způsobí nová americká cla zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Na dovoz zboží ze států Evropské unie začnou příští týden platit plošná cla ve výši 20 procent. Cla na dovoz automobilových dílů pak mají od května činit 25 procent.
Jak odolná je česká ekonomika po zavedení celní politiky USA se podle Kupky ukáže v následujících měsících. Pomoci by podle něj mělo, že se český vývoz začal v posledních letech soustředit na různé zahraniční trhy. Loni tvořil americký trh 2,9 procenta celkového exportu českých výrobků do zahraničí.
„Dobrá zpráva je, že se Česku podařilo zvýšit export i do jiných trhů než těch evropských a amerických. Pokud na nás cla dopadnou, tak spíše nějakými sekundárními dopady,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Kupkovi se líbí nápad Elona Muska, který promluvil o tom, že by mezi Evropou a USA měla vzniknout bezcelní obchodní zóna. „S ohledem na poslední jednání Donalda Trumpa to realistické není, ale přál bych si, aby to možné bylo,“ uvedl ministr.
Američané si utahují opasky. Brzy se to přežene, jsou si jisti Trumpovi příznivci |
„Špatná zpráva je, že tohle je jen začátek. Země budou nyní reagovat na ta americká cla, již s tím začala Čína. To, že to započalo v USA, která pro mě byla vždy ta kotva demokracie, je bolestivé,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček by byl nerad, kdyby se Evropa odhodlala k právě takovým opatřením, jako jsou odvetná cla proti USA. „Měli bychom se jako Evropa snažit o věcná jednání,“ myslí si. S tím souhlasí i europoslanec Filip Turek. „My si ani nemůžeme nic jiného, než jednání dovolit,“ uvedl.
Spojené státy americké začaly vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa od 5. dubna. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna na základě toho USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat takzvaná reciproční cla, která v případě Evropské unie činí 20 procent.
Obchodní válka se rozhořela naplno. Čína vrací úder a uvalila tvrdá cla na USA |
Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.
Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.
Nesmysl, říká Turek o pěti procentech na obranu
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v minulých dnech promluvil o tom, že po členech Severoatlantické aliance by USA chtěla až pěti procent HDP vydaných na obranu a to včetně Spojených států. Česká republika momentálně dává na obranu povinná dvě procenta, USA má rozpočet na úrovni 3,5 procenta HDP.
„Prezident Trump dal jasně najevo, že NATO podporuje. V NATO zůstaneme,“ uvedl Rubio.
Stanjura předložil návrh, který umožní vládě zvyšovat výdaje rozpočtu na obranu |
„Pro mě je to úplně neuvěřitelná a nesmyslná částka. Doufám, že je to jen takový výstřelek a obchodní záměr USA,“ uvedl europoslanec Filip Turek (zvolený za Přísahu a Motoristé Sobě).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v březnu uvedl, že by mohla česká vláda v letech 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. V souvislosti s tím vláda chce také přidávat k obrannému rozpočtu dvě desetiny procenta až do roku 2030, aby se dostal na hranici třech procent HDP.
