„Na nejbližší poradě nejvyšších, to jest čtyř ústavních činitelů České republiky předložím návrh na oduznání nezávislosti Kosova. Mohu být přehlasován, jsme demokratická země, a když se tak stane, tak budu své kolegy přesvědčovat dál,“ řekl Zeman.
Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil Zemanovi vděčnost za podporu. Premiér Andrej Babiš i šéf české diplomacie Tomáš Petřířek již dříve nicméně uvedli, že není důvod český postoj ke Kosovu měnit.
„Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc,“ řekl také ve čtvrtek Zeman po ukončení dvoudenního summitu v Lánech.
Perspektivě rozšíření EU o země západního Balkánu se hlavy státu věnovaly ve čtvrtečním třetím panelu summitu.
Podporu vstupu Srbska do unie dříve vyjádřil také Babiš. Po nedávném jednání premiérů zemí V4 řekl, že státy visegrádské skupiny podporují co nejrychlejší vstup Srbska a také Černé Hory do EU, ideálně ještě do konce roku 2027.
Druhého dne summitu se kromě zástupců V4 zúčastnil také slovinský prezident Borut Pahor. Do letního sídla českého hostitele Miloše Zemana dorazili jako první, zhruba 20 minut po nich přijeli postupně slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Před lánským zámkem je přivítal zástupce protokolu Pražského hradu, poté se hlavy států postupně odebraly dovnitř.
Země V4 se na summitu měly podělit o své zkušenosti se společenskou, politickou i ekonomickou transformací po roce 1989 s partnery ze západního Balkánu. Pro zúčastněné partnery měl sloužit jako inspirace pro otevřená sporná témata také schopnost zemí střední Evropy překonat vzájemné historické zátěže. Součástí jednání bylai aktuální situace v EU.
V první den summitu jednali prezidenti V4 o ambicích skupiny za nového rozložení sil v EU poté, co z unie odejde Británie, která patřila v řadě oblastí mezi tradiční spojence střední Evropy.
O spolupráci i klimatu
Čaputová na Facebooku ve středu napsala, že země V4 musí při prosazování svých národních a regionálních zájmů hledat spojence. „Když dokážeme být konstruktivní, budou i ostatní víc vycházet vstříc našim prioritám,“ soudí slovenská prezidentka.
Pokračující rozdělování EU na východ a západ nebo na nové a staré členy je podle ní důsledkem toho, že se státy dostatečně neznají a nedůvěřují si, proto je třeba víc spolu mluvit a spolupracovat. Do Lán podle svých slov přijela s poselstvím, že státy Visegrádu by měly přicházet s pozitivní agendou a tím překonávat rozdělení v Evropě.
Mluvčí polského prezidenta Krzysztof Szczerski o summitu ve středu řekl, že k hlavním starostem skupiny V4 bude patřit spravedlivá klimatická politika. V tomto ohledu je podle něj mimořádně důležité, aby zvýšené využívání netradičních energetických zdrojů nemělo za následek úbytek pracovních příležitostí a aby se věnovala větší pozornost sociálním dopadům.
Prezidentský summit je součástí ročního českého předsednictví visegrádské skupině, které začalo v červenci. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací.
