Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko naopak usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. Kurz dnes zdůraznil, že přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie považuje za správný. „Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje,“ uvedl. Kdyby z fondu byly podporovány i jaderné zdroje, vnímal by to jako nesprávnou cestu.
Babiš uvedl, že i díky Česku a Polsku vznikl unijní fond pro země, které budou nejvíce zasaženy ukončením používání uhlí. Česko podle něj dostalo třetí největší podíl. „Mohli jsme čekat i víc, určitě bych byl raději,“ uvedl.
“I 14,6 miliardy korun, jsou ale peníze, které pomohou,“ podotkl.
Slovenský premiér Peter Pellegrini zdůraznil, že transformace na uhlíkovou neutralitu musí být sociálně spravedlivá a nemůže ohrozit vývoj regionů, které doposud žijí z těžby uhlí. „Respektujeme postoj Rakouska, ale má být respektováno i právo každého státu na energetický mix,“ řekl k budoucnosti jádra. Uvedl, že dostavba jaderné elektrárny v Mochovcích odpovídá předpisům a maximální bezpečnosti tak, aby se obyvatelé Slovenska cítili bezpečně. „Je logicky jasné, že stejně bezpečně se mohou cítit i rakouští občané,“ konstatoval.
Podle předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého mají jednotlivé země Evropy při cestě k uhlíkové neutralitě různé startovací pozice, které znamenají různé výzvy. „Naši partneři v Evropě chápou, že musíme jít na cestě k neutralitě delší a složitější cestou, bude to trvat déle a vyžádá si to vyšší prostředky,“ uvedl k vznikajícímu fondu.
Podotkl, že země budou usilovat o co nejvyšší částku, nicméně návrhy jsou podle něj velkým krokem kupředu. Maďarský premiér Viktor Orbán čtvrteční jednání pokládá za dobrou cestu V4 ke spolupráci s Rakouskem v různých oblastech. Doufá, že dojde i na vývoj v jaderné energetice.
Podle diplomatických zdrojů ČTK by mělo být výrazně největším příjemcem z fondu Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.
Nová rakouská vláda lidovců a Zelených se v programovém prohlášení zavázala, že stavbě nových a rozšiřování současných jaderných elektráren v Evropě bude bránit všemi politickými i právními prostředky. Česko plánuje dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech. Polský premiér Mateusz Morawiecki po setkání v Praze uvedl, že Rakousku závidí skladbu jeho energetického mixu, zdůraznil ale, že rozdíly mezi oběma zeměmi pramení hlavně z geologických a klimatických podmínek.
Souhlasíte s rakouskou vládou, že by se neměly rozšiřovat Dukovany a Temelín?
Pro dobré vztahy není jádro překážkou
Ačkoliv země vnímají problematiku jaderné energetiky rozdílně, pro dobré česko-rakouské vztahy to podle premiéra Babiše a kancléře Kurze nepředstavuje překážku. Shodli se, že země naopak spojuje pohled na problematiku nelegální migrace a ochrany vnějších hranic či obchodní spolupráce.
Politici se shodli v názorech na ilegální migraci. „V tomto ohledu jsme na stejné lodi. Česká republika má nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě a každá osoba, která přijede do Česka, přijíždí s pracovním povolením. Toto musíme prosadit i v Evropě,“ řekl Babiš.
Kurz ocenil zejména vzájemnou obchodní spolupráci mezi zeměmi, vztahy by chtěl zintenzivnit. „Máme obchodní bilanci, která činí zhruba deset miliard eur (asi 250 miliard korun), což se týká 1 800 rakouských firem, které zde působí. Jsme jedním z největších investorů v České republice, která je největším a nejdůležitějším obchodním partnerem ve střední a východní Evropě,“ poznamenal kancléř.
Státníci debatovali také o chybějícím dálničním spojení. Babiš očekává, že dřív než spojení Brna s Vídní bude dokončeno propojení Prahy s Lincem. Dálnice D3 by podle něj měla vést na rakouské hranice v roce 2024. Ředitelství silnic a dálnic v materiálech na svém webu očekává vybudování úseku v roce 2025.
Premiéři na začátku setkání společně před Národním muzeem uctili památku Jana Palacha a Jana Zajíce v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl.
Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků.
Komplikace kolem muzea
Z bezpečnostních důvodů policie uzavřela nejbližší okolí Národního muzea. Dále je uzavřený jeden z výstupů z metra ve stanici Muzeum směrem na Vinohradskou ulici. Na místě jsou desítky policistů, kteří hlídají nejbližší okolí. „Nezaregistrovali jsme žádné komplikace, které by omezení způsobila, vše probíhá v pořádku,“ sdělil na místě jeden z organizátorů.
Uzavírka okolo Národního muzea potrvá do třetí hodiny odpolední. Národní muzeum má ale zavřeno celý den.
Spolupráce s V4 je důležitá, ale z hodnot Unie nelze slevit, říká Čaputová |
Předseda české vlády Andrej Babiš dopoledne postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho.
Morawiecki po příjezdu hovořil o společné historii Poláků, Čechů a Slováků či době normalizace. Na twitteru uvedl, že si do Prahy přijel připomenout i smrt Palacha. Akty sebeupálení lidí v Praze, Kyjevě či Budapešti podle něj připomínají osud zemí někdejšího východního bloku. Po zhruba hodinovém jednání V4 do Prahy dorazil Kurz.
