V senátních volbách jde i o prezidenta

  • 3
Za pár dnů vypukne ve stranických sekretariátech znovu velké vzrušení. Druhého listopadu totiž skončí druhé kolo senátních voleb. Nové složení horní parlamentní komory dá mimo jiné i odpověď na otázku, kdo bude v lednu 2003 volit nového prezidenta. Ukáže se také, zda současná vládní koalice udrží v Senátu těsnou většinu, díky níž by mohla i horní komorou "protlačovat" své zákony.

Poslední třetina
Do Senátu se volí každé dva roky - ve hře je vždy sedmadvacet mandátů, tedy jedna třetina z celkového počtu 81 křesel. Letos dojde řada na ty senátory, kteří měli to štěstí a při historicky prvních senátních volbách v roce 1996 byli zvoleni na plné šestileté období.

Nejvíce jich pochází z ČSSD - ta bude muset letos obhajovat hned jedenáct ze svých současných čtrnácti křesel. Strany Koalice, tedy Unie svobody a lidovci, mohou být přece jen klidnější: své křeslo obhajuje pouze šest lidoveckých senátorů, a z unie dokonce žádný. Lidovci a unie se stejně jako vždy v minulosti dohodli na společném postupu. Vzájemně si nebudou konkurovat a v jednom obvodu postaví vždy jen jednoho kandidáta z jedné strany.

I kdyby však všichni lidovečtí senátoři nedokázali mandát uhájit a neuspěli ani žádní další kandidáti v jiných obvodech, mohou lidovci a unionisté Špidlově vládě nabídnout dohromady 25 senátních hlasů.

Opoziční ODS může ztratit maximálně pět "svých" křesel, o které se letos bude bojovat. Jednoho místa se už ODS dopředu dobrovolně vzdala - její kandidát odstoupil ze znojemského souboje, v němž je favoritem ředitel TV Nova Vladimír Železný.

Senát je považován za "slabší" komoru parlamentu, kterou dokážou poslanci lehce přehlasovat, ale při volbě prezidenta je to jinak.

Prezidentské počty
Hlavu státu musí totiž podle ústavy zvolit nadpoloviční většina všech poslanců i všech senátorů.

O své budoucnosti po senátních volbách bude například rozhodovat Unie svobody, kterou čeká klíčový sjezd. Ten by měl vybrat nástupkyni Hany Marvanové, která z funkce předsedkyně rezignovala letos v létě.

Známá jména
v Senátu
Schwarzenberg i Železný
Volby navíc nabídnou řadu zajímavých soubojů a kandidátů. O vstup do politiky se pokoušejí například dva z nejbohatších Čechů - Vladimír Železný a Karel Schwarzenberg, stejně jako hokejová legenda Jaroslav Holík či bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík.

Favoritem senátních voleb je ČSSD
Ačkoliv je ředitel televize Nova Železný nejznámějším kandidátem, nepatří mezi největší favority letošních senátních voleb. Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou televizi měsíc před zahájením doplňovacích voleb do Senátu provedla agentura SC&C.

Největší preference mají tři současní senátoři. Jitku Seitlovou (nezávislá) by na Přerovsku volilo víc než 60 procent lidí. Dva kandidáty ČSSD, Zdeňka Vojíře na Příbramsku a Ladislava Svobodu na Kladensku, by si vybralo o málo víc než polovina oslovených voličů. Všichni tři tak mají šanci být ve svých obvodech zvoleni již v prvním kole.

Další tři místa na žebříčku největších favoritů prvního kola voleb obsadil Zdeněk Prosek (ODS) v obvodu Plzeň-město, Karel Korytář (ČSSD) v Olomouci a Pavel Rychetský (ČSSD) ve Strakonicích.

Mezi šesti favority se tak ocitli čtyři kandidáti vládní ČSSD. Její lidé vedou podle průzkumu měsíc před zahájením voleb v 11 obvodech z 27, kde se letos doplňovací volby konají. Lidovci stejně jako ODS by nyní uspěli v pěti obvodech a kandidáti Unie svobody stejně jako KSČM mají převahu v jediném obvodu.

Ve zbylých čtyřech obvodech nepatří favorit k žádné z hlavních stran. Podle průzkumu je tedy možné očekávat rozhodnutí v prvním kole ve zmíněných třech obvodech. V ostatních pravděpodobně proběhne i druhé kolo.

Zdaleka nejčastější kombinací soupeřů v něm bude ČSSD - ODS. Je možné ji čekat v deseti obvodech.

Kdyby se názory lidí už nezměnily, díky letošní obměně třetiny Senátu by posílila především ČSSD. Získala by 12 mandátů, což znamená zisk dvou křesel proti současnému stavu. Polepšit by si mohla i Unie svobody - letos neobhajuje žádné senátorské křeslo a má šanci jedno získat. Komunisté by měli zůstat na svém - křeslo obhajuje jeden z jejich tří senátorů a má šanci si je udržet. Naopak pro ODS to zatím vypadá tak, že přijde o jeden mandát. Největší propad, ztráta dvou křesel, hrozí lidovcům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video