Podle Šabatové nerušeně fungují i přesto, že za provozování bez registrace hrozí až milionová pokuta. Nemá ji však kdo udělit. Úředníci se o nelegálních domovech většinou nedozvědí.
„Nejenže obcházejí právo, ale hlavně mají nižší kvalitu péče. V zařízeních klientům velmi často odnímají všechny peníze či doklady. I kdyby se rozhodli odejít, jako že kvůli svému stavu většinou nemohou, toto jim v tom zabrání. Bohužel není výjimkou ani to, že jsou lidé přes noc v pokojích zamykáni bez pomoci,“ popsala Šabatová.
Místo domova důchodců, který musí být registrovaný u krajského úřadu, si podnikatelé otevřou pro staré lidi „dům“, „penzion“ či „centrum“ a tvrdí, že se zákon na jejich zařízení nevztahuje.
Zápach moči i výkalů
Veřejná ochránkyně práv zveřejnila výsledky kontroly jednoho takového zařízení. Funguje v prvním patře budovy v Kunštátu na Blanensku, ve které je i diskotéka a restaurace. V pokoji „Centra komplexních služeb pro rodinu a domácnost“ vedle sebe žije na dvacet lidí, kteří trpí paranoidní schizofrenií, těžkou demencí či jsou trvale upoutáni na lůžko.
Pracovníci úřadu ombudsmana na místě cítili zápach moči a výkalů. Jeden z klientů byl dokonce přivázán amatérsky vyrobenými pásy k posteli. O nemohoucí se tu starají „sestry“, které dostávají 60 korun na hodinu.
„Existuje spousta předpisů a norem, které pro mě nemají význam. Na trhu sociálních služeb je mezera, kterou jsme pokryli. Přijímáme klienty, které nikdo nechce. Kolikrát děláme i charitu,“ brání se ředitelka zařízení Khrystyna Chernei, podle které je péče v kunštátském domově v pořádku. K registraci podle ní není důvod, protože provozuje pouze ubytovnu a další služby nájemníkům jen zprostředkovává.
Lukrativní byznys a lůžko za 25 tisíc
Jde však hlavně o velmi výnosný byznys. Zatímco registrovaná zařízení musí ze zákona klientům patnáct procent důchodu nechat, ta neregistrovaná ho často žádají celý. A navíc si berou příplatky od příbuzných. Měsíčně tak lůžko přijde i na 25 tisíc korun.
To je případ dalšího zařízení bez registrace, který MF DNES odhalila v Jihomoravském kraji. Dům pro seniory Mia provozuje Josef Kolařík.
Co se dnes děje v jeho zařízení pro důchodce, nikdo pořádně neví. „Nesmíte to brát jako práci. Je to poslání. Chodím za klienty i v noci. Když si na ty lidi zvyknete, jdete mezi nimi a oni vás líbají na čelo a jsou šťastní, že vás vidí, je to skvělé,“ popsal Kolařík přes plot domu. Dovnitř MF DNES pustit nechtěl.
Jihomoravští úředníci, kteří jsou za oba domovy odpovědní, přitom v historii krajského odboru sociální péče ještě za takové obcházení zákona nikomu pokutu nedali. Oba zmíněné domovy však podle brněnského krajského radního Marka Šlapala (ČSSD) kontroloři už prošetřují.
