Výsledek generálky je tristní. Jednodušší verzi zkoušky neudělalo 33 procent z 95 tisíc středoškoláků, kteří ji absolvovali. Zkouškou z češtiny neprošlo 22 procent školáků, z angličtiny 34 procent, z němčiny 40 procent. Lehčí zkouška z matematiky byla dokonce nad síly 48 procent studentů. Kompletní výsledky představí ministerstvo školství v pondělí.
Lišily se i podle typu škol, na soukromých bylo dvakrát tolik neúspěšných studentů než na veřejných školách.
"Taková procenta jsem nečekal," připustil ministr Dobeš. Navzdory špatným výsledkům ale nehodlá snižovat laťku. Podle něj ostrou verzí maturity neprojde "pouze" pětina středoškoláků.
Připomněl, že při říjnové generálce chyběly studentům znalosti posledního ročníku gymnázia, který měli z větší části teprve před sebou, na jaře navíc budou mít mnohem větší motivaci a pomůže jim i intenzivní studium během "svatého týdne".
Statistiku mírně zkreslilo i šest set mladých, kteří na protest proti nové podobě zkoušky z dospělosti odevzdali test nevyplněný. Smyslem generálky nebylo prioritně testovat znalosti studentů, ale ověřit, jestli bude nový systém fungovat.
"Výsledky potvrdily, že státní maturita je potřebná. Protože jestliže je tak velká neúspěšnost, tak to vypovídá o úrovni toho, co si středoškoláci odnášejí. Samozřejmě je na zvážení, zda ta laťka byla adekvátně nastavena," řekla v ČT místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
Státní maturita stála už stovky milionů
První studenti budou příští rok maturovat v režimu státních maturit povinně z českého jazyka a volitelně z cizího jazyka či matematiky. Další předměty se mají podle plánu přičlenit následující rok. Dobeš však bude usilovat o to, aby se systém státních maturit jen ze dvou základních předmětů zachoval několik let beze změny.
Jednotné zkoušky se připravovaly 14 let, do roku 2012 spolknou celkem 725 milionů korun. V příštím roce je poprvé absolvuje téměř 106 tisíc studentů středních škol. Zkoušky ale mají mnoho kritiků jak mezi školáky a učiteli, tak mezi politiky.
Ministerstvo si od nových zkoušek slibuje objektivní srovnání znalostí všech maturantů, efektivnější řízení škol a úspory v řádech miliard korun. Jednotné maturity prý odradí od středoškolských studií méně nadané mladé lidi a podle výsledků jednotlivých škol by pak úředníci mohli rozhodovat o případném rušení či slučování škol.
Pokud by podle výsledků maturit začaly vysoké školy přijímat uchazeče, ušetřily by univerzity za přijímací zkoušky.
