Zatímco za rok 2011 židovská obec zjistila 26 antisemitských článků, videí a obrázků, loni jejich počet vzrostl na 82. "Tyto projevy se ve valné většině objevovaly na anonymních serverech, extremistických webech anebo sociálních sítích," zmiňuje zpráva.
Jedním z důvodů je prezidentská kandidatura Jana Fischera, který se hlásí k židovskému původu. Expremiér byl na některých webech označován za židobolševika a loutku, kterou využijí USA a Izrael k uplatnění svých zájmů v Česku.
"Prezidentská volba odhalila určitou míru latentního antisemitismu u některých skupin obyvatel, rozhodně však neodhalila antisemitismus přítomný ve většinové společnosti nebo jako obecně akceptovaný politický projev," uvádějí autoři zprávy.
K nárůstu přispěly i církevní restituce
K dalším příčinám nárůstu antisemitismu na internetu podle židovské obce patří snížení počtu demonstrací a akcí pravicovými extremisty a přesunutí jejich aktivit na web, eskalace izraelsko-palestinského konfliktu či proizraelská politika české vlády.
"V tomto kontextu hrály roli také církevní restituce, které byly důvodem k projevům nenávisti vůči církvím a současně v určité míře i vůči židovské komunitě," říká předseda pražské židovské obce Jan Munk. Hlavní vlna antisemitských jevů v souvislosti s restitucemi se však podle autorů zprávy objevila až letos.
Výroční zprávu o projevech antisemitismu v Česku připravuje Středisko bezpečnosti Židovské obce v Praze. Autoři zprávy upozorňují, že hodnotí incidenty podle definice antisemitismu Agentury Evropské unie pro základní práva. Jejich statistiky se tak liší od údajů policejního prezidia, které počítá pouze incidenty splňující skutkovou podstatu trestného činu.
Extremisté nepředstavují pro komunitu reálný problém
Navzdory negativním číslům Česko nadále patří ke státům s nejnižším počtem antisemitských incidentů v Evropě. "Stále se počtem incidentů i jejich charakterem řadíme k zemím, kde je situace velmi dobrá. Například v porovnání s Maďarskem či Řeckem, kde nenávistné projevy vůči Židům prosakují i do veřejného života. Antisemitismus je v ČR stále vnímán společensky jako nelegitimní projev nenávisti," říká Munk.
Velmi nízký zůstává počet ostatních antisemitských incidentů. Židovská obec nezaznamenala žádný fyzický útok na člověka ani vyhrožování. Monitoruje šest útoků na majetek (například poškození plzeňské synagogy či jednoho židovského hřbitova na Táborsku) a deset obtěžování (zejména prostřednictvím e-mailu).
"Středisko bezpečnosti se domnívá, že extremistické skupiny v ČR ani jiné částečně organizované skupiny nepředstavují pro židovskou komunitu v současnosti reálný bezpečnostní problém," píše se ve zprávě.
