„Jsem přesvědčená, že je to jedna z cest, jak na venkově zachovat školy a jejich kvalitu,“ řekla iDNES.cz Jiřina Klírová, ředitelka ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov. Tato první svazková škola vznikla už v roce 2006, kdy se nedaleko Karlových Varů spojily dohromady školy a školky v sousedních vesnicích Sadov, Otovice a Hájek.
Co je svazková školaZatímco školu běžně zřizuje jedna obec, v případě svazkových škol je zřizovatelem svazek několika obcí (zákon jim to umožňuje od roku 2005). Pod jeden subjekt spadá více mateřských a základních škol. Svazková škola nemá právní formu příspěvkové organizace, jak bývá jinak obvyklé, ale školské právnické osoby. Svazkovou školu řídí jeden ředitel, který má oproti běžným školám větší pravomoci, ale zároveň i větší odpovědnost. Ředitelé jednotlivých škol většinou pokračují jako vedoucí odloučených pracovišť. Nemusejí tolik řešit administrativu a mají díky tomu více času na pedagogickou činnost. |
Ve všech budovách sice dál probíhá výuka, původně samostatné školy už však fungují pod společnou hlavičkou. A jejich zřizovatelem nejsou jednotlivé vesnice, ale svazek obcí.
„Ze škol s nedostatkem peněz se stala jedna velmi dynamická škola, která je finančně velice stabilní, stoprocentně naplněná a její kvalita vzrostla,“ uvedla ředitelka.
Školy vyzdvihují zejména provozní úspory. Díky společnému nákupu energií, učebních pomůcek či potravin do jídelen dostávají množstevní slevy. Zkvalitňuje se i výuka. V regionu Karlovarský venkov například kvalifikovaný učitel cizích jazyků z jedné školy učí i na těch ostatních. Ministerstvo školství ve dva roky staré příručce zmiňuje i lepší přístup ke vzdělávacím projektům a didaktickým pomůckám nebo větší prostor pro volitelné předměty.
Svazkové školy snadněji dosáhnou na dotace
Pavel Žerníček, předseda Svazku obcí údolí Desné na Šumpersku, také upozorňuje, že poté co se zde v roce 2008 několik malých škol a školek spojilo do jedné větší, rázem snáz dosáhla na nejrůznější dotace. „O fungování svazkové školy nemáme jediný negativní poznatek,“ tvrdí. Tamní mikroregion loni zavedl i školní autobus, který žáky vozí mezi obcemi. „Díky tomu se k nám vracejí některé děti, které utíkaly do škol v Šumperku,“ doplnil Žerníček.
Svazkové školy chválí i ředitel školského odboru krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. „Praxe ukazuje, že to funguje dobře. Myslím, že je to správný model osvědčený i v zahraničí. Malé základní školy v obcích, které mají k sobě blízko, tím můžou vyřešit spoustu problémů,“ řekl iDNES.cz Gajdůšek.
I když jsou dnes s fungováním svazkových škol v daných obcích spokojení, jejich vznik v některých případech provázely obavy pracovníků škol, rodičů či zastupitelů. „Určitě to bylo složité. Například některým ředitelům vadilo, že už nebudou ředitelé,“ popisuje Žerníček. S Klírovou se ale shodují, že při transformaci nebylo nutné propustit žádného učitele.
Zájemců je dost, škol ale přibývá pomalu
O založení podobných škol má dnes zájem řada obcí, zvažují to například Úvaly u Prahy. Do svazkových škol přijíždí za zkušenostmi řada uchazečů, málokde ale nakonec přejdou od slovům k činům. Celkem v Česku v současnosti proto fungují jen tři svazkové školy.
Může za to například administrativně poměrně náročný převod několika škol v jednu svazkovou. „Je to proces minimálně na rok. Vesnice se musí napřed domluvit a ne každému se do toho chce,“ říká Klírová. Žerníček se setkává i s mylnou obavou starostů či zastupitelů, že tím jejich obec o školu přijde.
Klírová také upozorňuje, že školy moc neví, jak na to. Podpora státu se sice od průkopnických začátků její školy výrazně zlepšila - ministerstvo školství například před pěti lety vydalo metodický návod pro obce a školy - ale pořád prý není dostatečná. V předloňské příručce ministerstvo například při přípravě svazkových škol radí: „Najděte si zapáleného manažera - starosta a zastupitelé to sami neudělají.“ Ředitelé ale upozorňují, že na něj nemají peníze.
V praxi to funguje spíše tak, že si obce radí navzájem. Například ekonomka svazkové školy z Karlovarska jezdila pomáhat s přípravou na Šumpersko i Rakovnicko, kde letos začala fungovat ZŠ a MŠ Bez hranic.
„Pořád je to velmi partyzánské. Je obrovská škoda, že je český stát v tomto ohledu velmi laxní,“ dodává Klírová. Podle ní může podobná škola fungovat ve venkovském prostředí všude tam, kde už funguje svazek obcí a je ochota ke spolupráci.
Ministerstvo podporu svazkovým školám chystalo zejména za předchozího ministra Dalibora Štyse, nyní tyto plány utichly. „Vytváření svazkových škol považujeme za vhodnou formu organizace škol, která může v daném mikroregionu přinést zlepšení podmínek pro zajištění základního vzděláváni a zefektivnit tak jeho financování. Nechceme je však zvýhodňovat na úkor jiných typů škol,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Klára Bílá.
