Nové okruhy vznikly v dubnu u oblíbených Boleveckých rybníků. Jeden měří pět kilometrů, druhý je o kilometr kratší. "Konečně se to trochu rozhýbalo a bere se v úvahu, že jsou také lidé na vozíku," chválí vznik stezek předsedkyně Vozíčkářů Plzeňska Eva Fikrlová. "Vím, že tam vozíčkáři už udělali výpravu," dodává.
V čem se stezky pro vozíčkáře liší od klasických turistických tras? Spíše jen v detailech. Klub českých turistů při jejich přípravě nedělá terénní úpravy, ani jeho členové nechodí s barvou a štětcem po lese.
"Využíváme turistické trasy, které už značené jsou a kde je minimum překážek. Šipky s logem vozíčku dáme na stávající i nové rozcestníky. Ve vývěsních stojanech také umístíme speciální mapu," popisuje generální sekretář KČT Mojmír Nováček.
Pro lidi odkázané na vozík jsou tyto trasy zárukou, že projedou bez problému celou stezku a že je v půli výletu nepřekvapí nějaká nečekaná nástraha.
Náročnost cest je rozlišená podle barev stejně jako u sjezdovek pro lyžaře. Nejschůdnějším terénem vedou modré trasy, červené jsou vhodné spíše pro výlety na elektrické vozíky nebo s doprovodem, černé jsou určené pro nejzdatnější vozíčkáře.
"Bez pomoci asistenta bych to na mechanickém vozíku neprojela. Když je to trochu do vršku, tak je problém to utáhnout," líčí svůj dojem z náročnější trasy u Boleveckých rybníků Fikrlová.
Trasy se financují z veřejných sbírek
Trasa na okraji Plzně je zatím třetí v Česku. První stezka pro vozíčkáře vznikla v červenci 2009 v Brně, v srpnu 2010 následovala trasa v Lutové na Třeboňsku nazvaná Krajem Emy Destinové. "Snažíme se, aby byly v různých regionech," říká Nováček.
Letos na podzim se počítá se zprovozněním stezky v rozlehlých lesích u jihovýchodního cípu Hradce Králové. "Bude to něco podobného jako v Plzni. Tedy v místech, kde končí zástavba a začíná les," popisuje Nováček. Výhledově se uvažuje i o Praze, Vizovicích, Ostravě a dalších lokalitách. Plánují se i internetové stránky zaměřené na tyto stezky.
Trasy vybírají sami vozíčkáři. Například stezka v Brně je jednou z deseti tras, které vytipoval Radim Liška, jenž se před sedmi lety při cyklistických závodech srazil s autem a částečně ochrnul. "Některé trasy jsou náročnější, jiné jednodušší, ale značená je pouze ta jedna. Pro handicapované lidi je velice dobré, že se dostanou do terénu," říká aktivní sportovec.
Pozitivní ohlasy vozíčkářů zaznamenal i Klub českých turistů. "Dělali jsme seminář o vozíčkářských trasách a jeho účastníci říkali, že je potřebné vozíčkáře dostat z uzavřených stěn do přírody mezi ostatní turisty, a že to podporují," tvrdí Nováček.
KČT za přípravu okruhů u Boleveckých rybníků zaplatil zhruba 130 tisíc korun. Většinu částky získal z veřejné sbírky. Stejně se financovaly i starší trasy.
