Mapu vyloučených lokalit zpracovala společnost GAC pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Analýza porovnává současný stav s mapou vyloučených lokalit v roce 2006, kdy byla stejná analýza vypracována poprvé.
AnalýzaVelkou analýzu sociálně vyloučených lokalit v Česku zpracovala společnost GAC z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Výzkum začal loni v lednu a navázala na první mapu sociálně vyloučených lokalit z roku 2006. Výstupy analýzy mají být použity pro efektivní využití peněz dostupných v období 2014-2020. |
V současnosti se podle sociologů v 297 českých městech a obcích nachází 606 sociálně vyloučených lokalit. Před devíti lety jich bylo 310, takže se počet téměř zdvojnásobil. Jejich počet vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně.
Vedle počtu lokalit také vzrostl počet lidí, kteří v nich žijí, a to více než o polovinu. „Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 tisíci až 115 tisíci. Tyto údaje poukazují na fakt, že sociální vyloučení a chudoba jsou jedním z klíčových problémů české společnosti,“ konstatuje zpráva. V absolutních číslech nejvíce přibylo sociálně vyloučených v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Podíl lidí, kteří zatím do sociálního vyloučení nespadli, ale nejsou mu daleko, je ještě daleko větší. „Ohroženo chudobou či sociálním vyloučením je v celém Česku přibližně 1,5 milionů lidí a z toho téměř 100 tisíc dětí do šesti let a bezmála 180 tisíc lidí starších 65 let,“ uvádí zpráva.
Přibylo „neromských“ lokalit. Často v nich žijí senioři
Naopak nejvíce ubylo sociálně vyloučených v Jihomoravském kraji a v Praze. To si sociologové částečně vysvětlují tím, že bohatší vrstvy zde skupují domy a byty v dosud méně atraktivních lokalitách.
„Sociálně vyloučených lokalit v Praze ubylo mimo jiné proto, že některé lidi vystěhovaly realitní společnosti v minulosti po povodních. Lidé měli dluhy na svých bytech a realitky jim nabídly, že dluhy splatí a nabídly jim místo toho třeba byt v Ústeckém kraji,“ vysvětlil pro iDNES.cz sociolog Daniel Prokop, který se problematice sociálního vyloučení rovněž dlouhodobě věnuje (rozhovor s Prokopem čtěte zde).
Ve většině lokalit tvoří stále většinu obyvatel Romové. V porovnání s rokem 2006 však přibylo vyloučených oblastí, kde tomu tak není. V lokalitách přibývají obecně chudí, velmi často nezaměstnaní, lidé, jejichž životní situace je podobná situaci romské populace v ghettech, tedy zadluženost a nízké vzdělání. Vedle nich také v lokalitách přibývá i seniorů z majoritní populace.
„Čtyřicet procent českých domácností si nemůže dovolit nenadálé výdaje ve výši devíti tisíc korun. Hodně lidí se zadluží, ztratí byt a začne vypadávat ze společnosti. Je to další potvrzení, že sociální vyloučení není jen problém etnicity, ale důsledek toho, že sociální systémy vyloučení posilují či mu dostatečně nebrání,“ domnívá se Prokop.
Zvýšení počtu společensky vyloučených lokalit v jednotlivých krajích
Už ne velká ghetta. Sociálně vyloučený může být i jeden dům
Více než polovina lokalit vznikla přirozeně, tedy tím, že se do ní stěhovali lidé za nižšími životními náklady. Dalších 35 procent vyloučených lokalit však vzniklo řízeným sestěhováním chudých z jiných částí obce či jiných obcí, nejčastěji vinou praktik obcí a vlastníků nemovitostí.
Co je sociální vyloučení?Sociální vyloučení ve vztahu k chudobě představuje jakýsi vrcholek ledovce. Materiální deprivace se v něm snoubí s bariérami na trhu práce a trhu s bydlením, omezeným přístupem k veřejným službám, nízkou politickou participací a v řadě případů i s prostorovou segregací a symbolickou stigmatizací lidí, kteří v těchto podmínkách žijí. V českém kontextu, kde ve více než polovině ze sociálně vyloučených lokalit tvoří většinu Romové, se k tomu přidává i etnická diskriminace. |
Z analýzy vyplývá, že sociálně vyloučené lokality se rozpadají do většího počtu menších celků. Zatímco v roce 2006 připadalo na jednu vyloučenou lokalitu přibližně 271 obyvatel, v roce 2014 už to bylo 188 lidí.
„Sociálně vyloučený může být klidně jeden dům, ubytovna nebo třeba jen jeden vchod. Dříve to například v Praze byly celé čtvrti, kde žilo hodně Romů, třeba Žižkov nebo Karlín. To se změnilo. Dnes to jsou hodně ubytovny, které jsou na Krejcárku, ve Vysočanech, na Černém Mostě,“ říká Prokop.
Stále častěji se také sociálně vyloučení stěhují nebo jsou stěhováni do více odlehlých obcí s málo rozvinutou a funkční infrastrukturou. Sociální vyloučení v České republice tak podle nové zprávy přestává mít svůj převážně městský charakter. V odlehlých oblastech či vnitřních periferiích vznikají vyloučené oblasti sice s nižší hustotou, ale s větší celkovou rozlohou než v městských lokalitách.
V roce 2013 si ghetto v Ústí nad Labem na pozvání MF DNES prošli politici:
18. října 2013 |
