K jejich aktérům paří i třiadvacetiletá dívka s libanonsko-palestinskými kořeny. Ač žije od narození v Česku a má české občanství, musela minulou neděli přestát v pražské tramvaji fyzický útok. Přišel poté, co si v arabštině vyprávěla s osmiletou nevlastní sestrou, kam půjdou odpoledne do kina.
Někde na pomezí pražských Nuslí a Vinohrad na ni nejprve začala jedna ze spolucestujících žen křičet, co si to dovoluje, a pak jí dala ránu pěstí. „Co jsme vám udělaly?“ ozvala se napadená česky, čímž prý útočící spolupasažérku viditelně zaskočila.
Na policii incident nakonec nenahlásila. Než měla příležitost, byla žena, o níž si už pamatuje jen to, že měla černé oblečení, dávno pryč. Dnes už se s nepříjemným zážitkem vyrovnala. „Desítky podpůrných zpráv, které jsem dostala i od úplně neznámých lidí, mi velmi pomohly,“ říká s odstupem času.
Za podporu možná až stovkám lidí děkovala na konci minulého týdne také sedmnáctiletá Eman Ghaleb. Je z Jemenu, v Česku žije od pěti let a na hlavě nosí šátek. Odpůrci islámu se na konci minulého týdne pokusili zařídit její vyloučení z gymnázia, do něhož v Teplicích chodí.
E-maily řediteli
Vymysleli kampaň a řediteli školy Zdeňku Bergmanovi naposílali desítky mailů s výzvou, aby Eman vyloučil (více čtěte zde). Kvůli šátku, jímž podle nich porušuje školní řád a propaguje muslimskou víru. „Vyzývám Vás k tomu, abyste tuto studentku vyloučil, jelikož představuje nebezpečí pro další studenty,“ píše se v jednom z e-mailů.
Jenže ředitel Bergman na e-mailovou kampaň nezareagoval tak, jak by si jejich odesílatelé přáli. Za - podle jeho slov - slušné a bystré děvče se postavil. „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo,“ ocitoval ve svém vyjádření židovský Talmud.
Tlaku agresivní kampaně musí odolávat i ředitelka pardubického mateřského centra Olga Pavlů. Centrum totiž kromě jiného organizovalo sbírky na pomoc uprchlíkům a od té doby má problémy. Vyvrcholily tím, že budovu centra polili neznámí útočníci červenou barvou připomínající krev a Pavlů ještě vystavili falešné parte (psali jsme zde). Případ vyšetřuje policie a ředitelka Pavlů se s nepříjemnostmi snaží vyrovnat.
„Ta vlna solidarity, která nás po útoku zaplavila, nám vlastně dodala ještě víc síly dělat dál to, co děláme,“ oceňuje spontánní reakci veřejnosti.
Podle sociologa Romana Vida z Masarykovy univerzity jde o excesy. „Vliv na ně má měnící se klima ve společnosti,“ tvrdí. To podle něj úzce souvisí s působením médií, sociálních sítí i některých politiků.
„Tyto kanály vytvářejí atmosféru, jež u některých může legitimizovat útoky ať už na uprchlíky, nebo na jejich příznivce,“ dodává. Člověk totiž právě jejich prostřednictvím může dospět k názoru, že vyhrocené postoje jsou ve společnosti většinové, a tudíž ospravedlnitelné.
„Jednotlivé útoky vyvolávají zase velmi silné odezvy na druhé straně názorového spektra,“ vysvětluje reakce na podporu obětí jednotlivých útoků jako opačné póly téhož vyhroceného jevu. „Díky emocím, které s tím jsou spojeny, pak nejvíce zajímají média, a jsou tedy nejvíc vidět,“ říká také sociolog.
