"Je to výhra nespravedlnosti. Pro mne a pro náš úřad je to pohroma,“ řekl Pavel Bret, ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).
V případě teroristického útoku je z viníků, na které ukázalo vyšetřování české a francouzské policie, živý už jen někdejší komunistický rozvědčík Stanislav Tomeš. Vyšetřování jeho podílu na atentátu trvalo několik let a vyšetřovatelům se případ podařilo za pomoci francouzské justice dokončit až v roce 2006. A ve stejném roce se v Česku rozběhlo i soudní líčení. Jenže to skončilo bez toho, aby byl Tomeš odsouzen. Druhý z organizátorů atentátu, rozvědčík Milan Michel, zemřel v roce 2010.
Pro soudní líčení bylo rozhodující, že se Tomeš už v roce 2006 prohlásil za nemocného a projednávání se začalo protahovat. Soudkyně Hana Hrnčířová nakonec líčení loni v červenci v neveřejném líčení ukončila a státní zástupce se proti tomu z nejasných důvodů už neodvolal.
Až když uběhly všechny lhůty, zjistilo vše nadřízené státní zastupitelství a začalo situaci řešit. "Zvažujeme, že dáme podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, ačkoli ani takto již není možné obnovit trestní stíhání, potažmo zajistit potrestání," řekl Adam Bašný z vrchního státního zastupitelství.
"Nemocný" Tomeš měl zbrojní pas i řidičák
Jinými slovy: stala se chyba, ale už s tím nejde nic dělat. Policisté, kteří atentát vyšetřovali, jsou v šoku. Případ si vyžádal mimořádné nasazení. Nejen spolupráci s Francouzi, ale i výslech jednoho ze svědků, který žije v USA, kam se muselo letět. Pozůstalí oběti ani francouzští vyšetřovatelé zatím o výsledku podivného justičního omylu nic nevědí.
Štrasburský atentátV roce 1957 připravila československá komunistická rozvědka atentát, který měl zastavit poválečné sbližování Německa s Francií. Podezření mělo padnout na německé separatisty. Akce byla naplánována do Štrasburku, o který Německo a Francie vedly v minulosti spory. Bomba maskovaná jako krabice od doutníků byla určena tamnímu prefektovi. Ve skutečnosti však výbuch na místě roztrhal jeho manželku. Akce československé rozvědky byla asi koordinována s Moskvou. Po pádu komunismu byli obžalováni dva rozvědčíci, jeden z nich zemřel v roce 2010. |
"Francouzský styčný soudce bude teprve vyrozuměn. Je to výhra nespravedlnosti," dodal Bret.
Jestliže česká justice už tak nemá dost dobrou pověst, případ rozvědčíka Tomeše ji určitě nezlepší. Už v roce 2007 soudkyně Hana Hrnčířová přerušila trestní stíhání s odkazem na údajný špatný Tomešův zdravotní stav.
Jenže ve stejném roce byl Tomeš schopen střílet z pistole (měl platný zbrojní průkaz) a řidičák mu lékař obnovoval od té doby každý rok až do loňska. Papírově to však vypadalo jinak. "Znalec uvádí, že bez rizika ohrožení zdraví se nemohlo soudní líčení uskutečnit," uvedla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.
Znalec z vnitra
Znalec v oboru lékařství Zdeněk Krejčiřík, který posudek dělal, je překvapivě zaměstnancem ministerstva vnitra, pro které za komunistické éry pracoval i Tomeš. "Nevybavuje se mi to," odpovídá na otázku, zda se s Tomešem zná.
Znalce vybíral soud. "My bychom lékaře, který je zaměstnancem ministerstva vnitra, jako znalce nenavrhli," prohlásila Eva Michálková z ÚDV.
Aby těch náhod nebylo málo: soudkyně Hrnčířová byla před rokem 1989 členkou komunistické strany, tedy organizace, v jejímž zájmu atentátníci teroristický útok provedli (původně byl s Tomešem obžalován ještě Milan Michel, který ale v roce 2010 zemřel). Na vraždu by se nemělo vztahovat promlčení.
Proč případ tedy soudkyně vlastně ukončila? Prý se vlekl: "Podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod má každý právo na projednání své věci v přiměřené lhůtě," tvrdí Puci.
Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová se zastává práce žalobkyně. "Nepostupovala neodborně, když nepodala opravný prostředek proti rozhodnutí soudu," uvádí.
Podle Bašného je však rozhodnutí diskutabilní. Postup nechápe politický vězeň František Šedivý. "Oni si odůvodní všechno," kritizuje. Připomíná, že ani jiný komunistický rozvědčík Pavel Minařík nebyl za plán útoku na mnichovskou budovu Svobodné Evropy potrestán. Kvůli údajným zdravotním problémům unikl trestu vyšetřovatel Alois Grebeníček a otec československé železné opony Ludvík Hlavačka - jejich soudkyně byla taktéž komunistkou.
