Paní to vcelku přesně vystihla. Svá sídla si v Nových Skoroticích staví ústecké politické špičky a rodiny významnějších podnikatelů, kteří se často dělí o městské zakázky.
Stavba satelitu ale probíhá za poměrně nestandardních okolností. Ústecký magistrát například zaplatil silnice a chodníky, čímž pomohl zhodnotit investici majitelům pozemků, například radnímu Petru Ryšavému.
Soukromí politiků a bohatých rodin pak v jedné z veřejných ulic postavených za peníze daňových poplatníků chrání značky, které zakazují vjezd cizím lidem. Pohodlnější výjezd ze satelitu pak mají umožnit i dva nové kruhové objezdy. Ty zaplatí Ústecký kraj, tedy opět daňoví poplatníci.
Podstatnou část pozemků v lokalitě Nové Skorotice vlastní ústecký podnikatel Petr Ryšavý, začal je skupovat v roce 1999. Obrovskou plochu o rozloze mnoha tisíc metrů čtverečních získal například od Pavla Čápa, jenž ji získal v 90. letech v restituci. Ryšavý přesvědčil skorotického myslivce, aby mu pozemky prodal. Vyjednávat uměl, nabídl mu peníze a nový rodinný domek.
"Vyprávěl, že by se tam musely vybudovat inženýrské sítě a kdesi cosi," vzpomíná Čáp. Na nabídku kývl. "Přepsali jsme je přímo na pana Ryšavého. Ten mi dal asi stovku za metr čtvereční a zajistil stavbu rodinného domku, který jsme si pak koupili," uvedl Čáp. Dům, který stojí stranou satelitu, stál zhruba pět a půl milionu korun, bydlí v něm Čápovi, ve druhém vchodu jejich dcera s manželem.
V té době byly tyto pozemky vedeny jako stavební parcely podle územního plánu z poloviny 90. let. Právě na nich nyní městečko vzniká. Ryšavý ale koupil také další plochy, které byly zapsány jako orná půda, a na nich se proto stavět nemohlo. V roce 2002 dorazila na zastupitelstvo ústeckého magistrátu žádost o změnu územního plánu, která měla zajistit, aby se z luk staly další lukrativní stavební parcely.
Týkala se také Ryšavého pozemků. Jenže někteří zastupitelé byli proti, mezi nimi i Majdalena Jelínková, tehdejší zastupitelka magistrátu a starostka ústeckého obvodu, pod který Skorotice spadají. "Vadilo mi, že někdo spekuluje s pozemky, nejprve je skupuje jako nezastavitelné a najednou mají sloužit ke stavbě rodinných domků!?" vysvětlila předevčírem Majdalena Jelínková.
Rychlá změna
V listopadu 2002 však ODS vyhrála volby a občanský demokrat Petr Ryšavý se tehdy dostal do ústeckého zastupitelstva. Změna územního plánu najednou v březnu 2003 prošla. Kdo tehdy přišel s nápadem změnit louky na stavební parcely a který zastupitel hlasoval pro změnu územního plánu, dnes není možné zjistit. Na magistrátu totiž dodnes chybí elektronické zařízení, které by hlasování zaznamenalo a evidovalo. Pouze se sečtou zvednuté ruce zastupitelů a zapíše se číslo.
Ryšavý tvrdí, že o svém majetku nehlasoval. "Projednávání tohoto bodu jsem se neúčastnil, abych nemohl být nařknut z podjatosti," řekl. Poté přikoupil dalších více než 187 tisíc metrů čtverečních.
"Minusový" Ryšavý
Mezitím vznikl projekt s názvem Nové Skorotice. Ryšavý již v dubnu 2002 převedl na město zadarmo část svých pozemků. Šlo výhradně o ty, na nichž se měly podle projektu postavit silnice a chodníky. Ty v roce 2004 zaplatil ústecký magistrát.
"Všechno jsem platil sám, magistrát hradil jen asfaltový povrch," namítl Ryšavý. Jenže jednatel ústecké firmy Komastav Jan Koník říká něco jiného. "My jsme tam postavili silnice, chodníky a obrubníky. Smlouvu jsme měli s magistrátem, který všechno platil. Myslím, že to dělalo zhruba dvacet milionů korun," řekl Koník.
Proč vedení magistrátu utratilo desítky milionů korun na infrastrukturu? V jednom z dokumentů z jednání ústeckého zastupitelstva se uvádí, že jde o "podporu individuální bytové výstavby". Zvláštní také je, že v katastru nemovitostí jsou silnice a chodníky stále vedeny jako orná půda. V parcelách satelitu pak přibyly přípojky plynu, elektřiny a kanalizace.
"Platil jsem je ze svého. Dodnes jsem v minusu, musím prodat ještě pět parcel, abych měl konečně zisk," tvrdí Ryšavý. Metr čtvereční prodával za 400 až 700 korun ústeckým politikům a podnikatelům.
A kde by měli bydlet?
Dnes zde stojí už 30 rodinných domků, dalších 17 je rozestavěných a ještě zbývá spousta volných míst. Rozparcelovat ještě zbývá více než 187 tisíc metrů čtverečních. Některé rezidence jsou čerstvě postavené a bez jmenovek. Na jiných lze poznat, kdo zde našel domov a klid.
Bydlí tu například náměstek primátora Jan Řeřicha (ODS), zastupitel Bronislav Špičák (ODS), radní Tomáš Nedvěd (ODS). Dům zde má i zmíněný Petr Ryšavý (ODS), pozemky pak zastupitelka
Marcela Kubátová (ODS) či Jindřich Turek, bratr náměstka primátora Libora Turka (ODS).
Nad nimi na vyvýšenině satelitu si staví sídlo bývalý ústecký primátor, současný ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Nutno poznamenat, že v případě Gandaloviče jde o architektonicky zajímavou stavbu, a ne o skandinávské domy zaseklé do Podkrušnohoří.
Na Gandalovičovu stavbu přímo vidí i Martin Krupička, šéf firmy Lupeko. Muž, jehož firma pravidelně dostává od magistrátu zakázky, tak může kontrolovat i své dělníky. Lupeko totiž u Gandalovičů staví. Parcely tu mají také další ústečtí stavebníci - Vítězslav Chalupecký (PPV Stavby a Severočeská stavební). Patrik
Oulický (VKS) či švagr vicehejtmana Vonky Václav Kožíšek (Almond).
"A kde jinde by měli bydlet?" ptá se Ryšavý. A sám si sebevědomě odpovídá: "Ukažte mi lepší lokalitu v Ústí. Žádná lepší není."
Soukromí chrání značka
K domu radních Řeřichy a Nedvěda se nikdo cizí autem nedostane. V této části satelitu je totiž značka zakazující vjezd. Značka, která stojí na silnici vybudované z obecních peněz, se nelíbí dopravní policii. Proti ní ale nic nezmůžou.
"Byl tam náš dopravní inženýr a policie nedoporučila instalaci zákazových značek. Jenže odbor dopravy ústeckého magistrátu je tam přesto může nechat umístit," říká šéf ústecké dopravky Karol Kočárek.
Podle Ryšavého má značka chránit obyvatele ulice před silničními piráty. Silnicemi, chodníky a značkou ale úpravy komunikací nekončí. Aby měli obyvatelé satelitu pohodlnější výjezd na tříproudou silnici směrem do centra Ústí, dostanou dárek: hned dva kruhové objezdy. Jeden je pouhých pár metrů od dokončovaného sídla ministra Gandaloviče.
Provoz na této silnici přitom není takřka žádný, důležitost kruhových objezdů je zde tedy přinejmenším diskutabilní. "K tomu už je zbytečné cokoli říkat. V Ústí nad Labem je 27 nehodových míst, která by vyřešily právě kruhové objezdy, jenže se tam nestaví. Místo toho budou u Petrovic," řekl roztrpčeně Kočárek.
Objednavatelem projektů na stavby obou kruhových křižovatek je ústecký magistrát, za jeden zaplatil 470 tisíc, za druhý 776 tisíc korun. "Důvodem stavby kruhových objezdů je zlepšení přehlednosti silničního provozu a zvýšení bezpečnosti na křižovatkách v tomto úseku," uvedl Václav Groulík z tiskového oddělení magistrátu. Stavět objezdy bude Ústecký kraj.
