Některé jsou přes dvacet metrů dlouhé a hluboké metr a půl. „Je to projev přetrvávající nestability území,“ říká geotechnik Jiří Šmíd. Na svinovací metr připevňuje dvě olověné tyčky, aby mohl metr vnořit do trhliny. „Metr čtyřicet,“ říká. „Když jsem tu byl v říjnu, byly trhliny v některých místech užší. I pouhým okem je vidět, že se zvětšují,“ dodává.
Odborníci z České geologické služby (ČGS) upozorňují, že jde o vážné trhliny a chystají se svah monitorovat.
„Není to vůbec zanedbatelná věc, je to poměrně hluboké a závažné a budeme to měřit,“ sdělil včera Petr Kycl z České geologické služby.
Už několik let ČGS upozorňuje, že celá lokalita je nestabilní. „Dva roky před velkým sesuvem došlo ke dvěma menším na obou stranách dálnice,“ říká Kycl. „Je to vlastnost slínovce, že když je ve svahu s nějakým spádem a po deštích se nasákne vodou, klouže,“ dodává.
ŘSD o trhlinách ví. „Budeme je monitorovat. V nejbližších dnech sem umístíme inklinometr,“ říká mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Inklinometr je čidlo, které hlídá pohyby půdy.
Podobné trhliny se ukázaly po prudkých deštích v červnu 2013 – den před masivním sesuvem. Dodnes není zcela jasné, proč se tehdy zemina svezla na dálnici. ŘSD míní, že za to může činnost kamenolomu nad svahem, majitel lomu namítá, že na vině je dálnice, kterou nechalo ŘSD příliš zaříznout do svahu. Kdo má pravdu, rozhoduje soud.
„Celá lokalita je hydrogeologicky problematickým územím, na kterém potenciálně může docházet k sesuvům. Nicméně ty nové trhliny jsou od dálnice daleko a neohrožují ji,“ zdůrazňuje Rýdl.
Místo, kde se svah utrhl v roce 2013, ŘSD již zajistilo, zpevnilo podloží pod dálničním mostem obrovským množstvím betonu, odvádí vodu z této části svahu a hlídá ho mnoha čidly. „Dálnice je absolutně bezpečná,“ ujišťuje opakovaně mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Omluva čtenářůmOmlouváme se za noční verzi článku, která vznikla kvůli technickým problémům a nedařilo se ji hned v noci opravit. Děkujeme za pochopení Redakce iDNES.cz |
„Jenže sanací došlo k dramatické změně vodního režimu,“ říká stavební inženýrka a soudní znalkyně Miloslava Pošvářová. Někteří lidé žijící v okolí dálnice přišli o vodu, jiní jí naopak mají plné sklepy.
Například Hauserovým z Prackovic vyschla studna, na které byli závislí. „Bylo to v lednu 2017,“ vzpomíná Natalija Hauserová, „přijeli jsme domů, poslali děti, aby se šly umýt. Ale ty se vrátily s tím, že voda neteče,“ líčí. Starostka Andrea Svobodová Křešová okamžitě zajistila náhradní zásobování a za pouhé tři dny byli Hauserovi připojeni na obecní vodovod.
Zajímavé je, kdo investici platil. „Zadalo to a platilo ŘSD,“ říká Iveta Kardianová, mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací, které Hauserovy připojily na vodovod.
Studna zde stojí zhruba od roku 1950 a rodina až do ledna 2017 nepotřebovala žádný jiný zdroj vody. „Před stavbou dálnice jsme nikdy neměli o vodu ze studny nouzi, zalévali jsme zahradu, napouštěli bazén,“ říká Natalija Hauserová.
Odškodnění? Bez nároku
ŘSD připustilo, že svah nad Prackovicemi odvodňuje, aby ho zabezpečilo. „Stabilizačním opatřením bude snížena hladina podzemních vod v tomto území,“ stojí v oznámení, které má MF DNES k dispozici.Hauserovi žádali ŘSD o odškodnění nejen za to, že přišli o pramen vody, ale také za škody na čerpadle, bojleru a dalších zařízeních, k nimž došlo kvůli přerušení dodávky vody. „Přestože máme studnu, musíme teď za vodu každý měsíc platit,“ říká Hauserová.
Nad dálnicí D8 teče voda jinak než dřív, místním praskají domy |
Přesto žádost Hauserových ŘSD odmítlo. „Z měření nevyplývá vliv realizace sanačních opatření na oblast pod dálnicí a nevyplývá z nich ani příčinná souvislost s poklesem vody ve vaší studni. Vaše nároky považujeme za natolik sporné, že je neumíme specifikovat, posoudit nebo vyčíslit, natož zaplatit z veřejných prostředků,“ rozhodlo a rodinu odkázalo na soud. Studna je bez vody dosud.
Půl roku předtím se bez ní ocitla celá obec. A starostka Prackovic Svobodová nepochybuje, že za to opět může stavba dálnice. „Stabilizační opatření na dálnici D8 přehradila podzemní vodní toky a odvedla pryč naše prameny, ze kterých se napájel náš obecní vodovod,“ tvrdí.
Na nový úsek auta vjela poprvé v roce 2016:
17. prosince 2016 |
Bylo to v létě 2016 a Prackovice rychle sháněly nový pramen, na který by se obec napojila. I s tím pomohlo ŘSD a podle starostky celou zakázku platilo.
Jinými slovy ŘSD platilo obnovu něčeho, co odmítá, že by zavinilo.
Je otázka, kam se voda z Prackovic ztratila. „Letos je mimořádně suchý rok, ale uvidíme, až zaprší. Trochu se bojíme, kde se to vyvalí,“ dodala starostka.
Místo studny je voda ve sklepě
Voda se už vyvalila a paradoxně u Hauserových sousedů. Zatímco oni se ocitli na suchu, sousedé, kteří využívají vedlejší domek jako víkendovou chalupu mají vody plný sklep. Podobně jsou na tom obyvatelé nedalekých Dobkoviček, které leží na druhé straně dálnice. Prameny, které donedávna tekly hluboko, se zvedají, dostávají se k povrchu a zaplavují sklepy domů.
„Tady mi to voda rozervala,“ ukazuje Zdeněk Novák na zděnou garáž, kterou již spravil a rohy zpevnil železem. Na zdech domu se objevily praskliny, ve sklepě voda, zdi zvlhly. Na starších fotografiích je vidět, jak metr hluboký výkop vedle Novákova domu byl do poloviny plný vody. Dnes má Novák drenáž po celé zahradě.
Obec Velemín, pod kterou Dobkovičky spadají, nechala vykopat strouhu, aby vyvedla vodu z jeho pozemku. „Za 24 hodin tudy proteklo 28 kubíků,“ říká Novák.
Kde se voda vzala? Starosta Petr Křivánek je přesvědčen, že za to může souhra hned několika vlivů. „Myslím, že za to může stavba dálnice, sanace okolí a ukládání zeminy ze sesunutého svahu nad Dobkovičky, blízký kamenolom a do toho i vykácení sadu vedle Novákova pozemku, kvůli čemuž se poničila drenáž, která dosud odváděla vodu pryč,“ vyjmenovává starosta.
Novák není jediný, stejné problémy mají i další obyvatelé Dobkoviček. Ve zprávě, kterou ŘSD psalo Hauserovým, stojí, že „podle odhadů dojde k ustálení hydrogeologických poměrů v následujícím pětiletém období“.
Problémy s hýbajícím svahem byly už při dostavbě komunikace. 11.10.2016
