Rozšíření EET schválili v září poslanci ANO, ČSSD a KSČM, když přehlasovali veto Senátu a prosadil povinnou elektronickou evidenci tržeb i pro řemeslníky, lékaře či advokáty.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš už tehdy oznámil, že se jeho strana kvůli rozšíření elektronické evidence tržeb znovu obrátí na Ústavní soud. „Premiér Andrej Babiš se rozhodl prosadit zákon na sílu, protože s tím spojil svou politickou kariéru,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
„Budeme hledat každou skulinku, která bude vést k tomu, že toto opatření na živnostníky nedopadne. Ve chvíli, kdy budeme ve vládě, tak EET zrušíme, na to se mohou občané spolehnout,“ slíbil ve Sněmovně šéf ODS Petr Fiala.
Podle poslanců, kteří si stěžují, nereaguje novela dostatečně na nález Ústavního soudu, který v roce 2017 zrušil plánované zavedení třetí a čtvrté vlny EET a škrtl i několik dalších ustanovení. Je podle nich také v rozporu s právem na informační sebeurčení a omezuje právo svobodně podnikat.
Vládní návrh rozšířil povinnou evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, na řemeslníky – tedy například na truhláře, sklenáře, malíře pokojů, ale i na zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství.
Poslanci naopak vyňali z povinnosti elektronicky evidovat tržby předvánoční prodej sladkovodních ryb a rozšířili okruh podnikatelů, kteří budou moci evidovat tržby pomocí papírových účtenek. Jde o podnikatele, u nichž hotovostní platby nepřevýší 600 tisíc korun, což navrhl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Původně přitom vláda navrhovala hranici 200 tisíc korun.
Novela zákona o EET obsahuje i úpravy daně z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty klesne u celé řady služeb, včetně stravovacích, i na vodné a stočné. „Díky cenovému výměru ministerstva financí se postaráme, aby to pocítili občané,“ slíbila už dříve ministryně financí Alena Schillerová, že občané budou platit méně za vodu.
