Zástupci KDU-ČSL a ODS na tiskové konferenci k ústavní stížnosti na zákon o zdanění finančních náhrad církvím. Zleva šéf senátorů KDU-ČSL Petr Šilar, předseda lidovců Marek Výborný, první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija a šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Na zdanění náhrad církvím si stěžuje 42 senátorů, mezi nimi i tři z ČSSD

  • 417
Senátoři se rozhodli podat ústavní stížnost na zákon o zdanění finančních náhrad církvím. „Pod stížností je nyní 42 podpisů senátorů,“ řekl šéf senátorů KDU-ČSL Petr Šilar na společné tiskové konferenci lidovců a občanských demokratů. Mezi stěžovateli jsou i tři členové senátního klubu ČSSD Antl, Strnad a Štohl a členové klubu Senátor 21.

Zákon navržený komunisty přitom prosadili spolu s KSČM právě poslanci ČSSD, hnutí ANO a SPD Tomia Okamury.

„Je to v rozporu s principem právní jistoty. „Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného,“ řekl ke zdanění náhrad církvím předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Přirovnal to k tomu, jako kdyby policie vypátrala zloděje automobilu, vrátila ho původnímu vlastníkovi, ale stát by pak původně okradeného nutil platit daň za to, že mu bylo vráceno to, co mu bylo ukradeno.

Šéf senátního klubu ODS Miloš Vystrčil označil zákon za podvod na voličích od těch stran, které ho prosadily, protože vědí, že ho Ústavní soud zruší. „Tento zákon považujeme za velkou hanebnost,“ uvedla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Podle ní zdanění církevních restitucí vytváří velkou právní nejistotu.

Zákon schválený za bývalé vlády Petra Nečase počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také přinese odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Senátoři požádají o přednostní projednání ústavní stížnosti

Senátoři odešlou svou stížnost na zákon do konce týdne datovou schránkou Ústavnímu soudu. Zároveň žádají o přednostní projednání záležitosti, protože zákon nabude účinnosti od ledna 2020.

Podle právníka Jakuba Kříže je stížnost založena na tom, že zdanění náhrad je retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Zdanění také podle stížnost senátorů nznamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

Samostatnou ústavní stížnost na zdanění církevních restitucí připravují i poslanci, podání vlastní stížnosti avizovali také senátoři STAN.

Zdanění náhrad církvím prošlo. Je to komunistická loupež, říkal Kalousek:

29. května 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video