„Zákonný požadavek zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně života manželů je projevem ústavního principu rovnosti mezi manželi, respektive obecnějšího principu rovnosti mezi mužem a ženou. Civilní soudy musí tento princip důsledně dbát a promítnout jej do rozhodování o výživném mezi manželi,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Bývalý manžel má podle nálezu majetek v řádu stovek milionů korun, figuruje ve firmách, které působí v bankovnictví, stavebnictví, energetice a zdravotnictví. V září 2017 jej žena zažalovala. Požadovala po něm, aby jí platil měsíční výživné 835 000 korun. Poukazovala na to, že podle občanského zákoníku mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.
Ústavní soud zrušil ustanovení zákona o odpadech. Obce kvůli němu přišly o peníze |
Okresní soud v Ústí nad Labem žalobě částečně vyhověl. Uložil manželovi, aby ženě poskytl měsíční výživné, a to nejprve 200 000 korun měsíčně za část roku 2017, následně 250 000 za rok 2018 a 300 000 od roku 2019 až do rozvodu manželství v listopadu 2020.
Protože v době vydání rozsudku se manželé už rozvedli, okresní soud současně určil, že dluh na výživném činí 10,5 milionu korun. Proti rozsudku se odvolali oba partneři. Zatímco odvolání ženy krajský soud nevyhověl, odvolání manžela ano. Žalobu ženy v plném rozsahu zamítl a uložil jí zaplatit na náhradě nákladů řízení téměř 4,5 milionu korun.
Krajský soud argumentoval tím, že výživné mezi manželi neslouží k zachování luxusního života ani společenského postavení. Žena v odluce nezůstala bez prostředků a bez majetku, a nebyla tedy na manželovi bezprostředně závislá.
Ústavní soud se zastal Vrabela. Musíme ustát i šíření nesmyslů, zdůvodnil soudce |
Ústavní soudci se pozastavili nad tím, že krajský soud rozhodnutí postavil právě na pojmech, jako je odkázanost či nezávislost jednoho partnera na druhém. „Takovéto kritérium občanský zákoník nezná. Podstatné je, že stěžovatelka i přes veškerou snahu nemohla dosáhnout hmotné a kulturní úrovně manžela. Jinak řečeno, stěžovatelka sice byla schopna si zabezpečit své potřeby, ovšem v nesrovnatelně nižší míře než její manžel,“ rozhodl ÚS.
