Ústavní soud zásadně mění letošní volby. Zákon diskriminoval, řekl

  • 2062
Ústavní soud zrušil část volebního zákona, která podle kritiků diskriminuje malé strany. Rozhodnutí platí pro letošní volby. Koalicím nově postačí pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d’Hondtovy metody.

„Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ řekl dnes k nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Koalicím stran a hnutí postačí nově pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež činily 10, 15, respektive 20 procent. Ústavní soud zároveň škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia (vyhodnocovací fáze při sčítání hlasů, pozn red.).

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.

„Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.

Podle Filipa je dost času na to, aby politici zrušené části volebního zákona nahradili. „Teoreticky nemusí být ve volebním zákoně žádné formule. Přepočítat hlasy na mandáty dokáže každý účetní. Akceptujeme ale, že přijetí volebních pravidel je hvězdná hodina zákonodárce,“ uvedl Filip na tiskové konferenci. Sám dodal, že si na základě volebního nálezu zkusil napsat volební úpravu. Podle svých slov to zvládl za 40 minut. 

Také dodal, že kdyby prezidentovo časné vyhlášení sněmovních voleb na letošní říjen „překáželo“ dnešnímu nálezu, muselo by být zrušeno. Taková situace ale podle Filipa nenastala.

Z nálezu plyne, že i v nové úpravě lze částečně využít d’Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím, případně i jiné řešení. Přesné instrukce politikům ÚS dávat nechce. „Je úkolem zákonodárce najít cestu,“ napsali soudci v posledním odstavci nálezu.

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.

Nález dopadne na letošní volby

Zásah ÚS do čtyř paragrafů volebního zákona začne platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jinými slovy se již nyní týká letošních podzimních voleb. K odkladu nebyl podle Ústavního soudu důvod, čas je.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem. 

ÚS má pravomoc zrušit ustanovení kteréhokoliv zákona, pokud jej alespoň devět z 15 soudců pokládalo za protiústavní. Nález ale nemusí nutně vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. 

Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy.

„Legitimita takto zvolené Poslanecké sněmovny by byla neúnosně podkopána v míře, která by dále snížila důvěru veřejnosti ve zvolenou politickou reprezentaci a vládu, která by se o důvěru takto zvolené Poslanecké sněmovny opírala,“ uvedl ve svém nálezu soud. 

Podle ústavního právníka Marka Antoše přichází rozhodnutí soudu ve velmi kritickém termínu. „Máme 9 měsíců do voleb a návrh od senátorů má od roku 2017, termín opravdu není šťastný. K rozhodnutí jako takovému ale kritický nejsem, protože je to rozhodnutí správné,“ uvedl pro Českou televizi. 

Ministr vnitra Jan Hamáček v návaznosti na nález Ústavního soudu uvedl, že neprodleně svolá jednání s politickými stranami. Vnitro představí alternativy řešení, uvedl. 

Poslankyně a místopředsedkyně Stálé komise pro Ústavu České republiky Helena Válková již v úterý pro ČRo Plus uvedla, že si ovšem nedokáže představit, že by nyní obě komory Parlamentu ČR zvládly schválit novou variantu. „To by skutečně rozkolísalo současný volební systém, což určitě nikdo nechceme,” řekla. 

Rychetský potvrdil, že v Zemanově vládě jednal protiústavně, říká Kalousek

ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Systém dle nich možná není ideální, ale ani protiústavní.  

„Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.

Novelu volebního zákona, která bude reakcí na verdikt Ústavního soudu, musí schválit Sněmovna i Senát. Sejde se kvůli tomu senátní ústavní komise.

Senátoři se na ústavní soudce obrátili už na konci roku 2017. Poukazovali na výsledky posledních sněmovních voleb, ve kterých například hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO. Podle senátorů už tak nelze hovořit o poměrném volebním systému, který je zakotvený v ústavě.

Senátoři zpochybňovali několik částí

Senátoři zpochybňovali několik částí volebního zákona, předně jde o rozdělení Česka do volebních krajů, které kopírují hranice vyšších územních samosprávných celků, a nejsou tedy stejně lidnaté. V menších krajích, třeba Karlovarském či Libereckém, mají strany s nižší voličskou podporou malou šanci získat mandáty.

Zrušení volebního znevýhodnění malých stran může vyvolat krizi, míní Zeman

Dále návrh zpochybňoval přílohu zákona, která stanovuje maximální počty kandidátů na jednotlivých listinách v krajích. Navíc senátoři chtějí zrušit také matematickou metodu přidělování mandátů za použití takzvané d’Hondtovy formule. Tyto části volebního zákona podle senátorů při společnému uplatňování znevýhodňují menší politické strany oproti těm velkým.

Druhá část návrhu mířila proti zavedení zvýšeného prahu pro vstup koalic do Sněmovny. Koalice dvou stran či hnutí potřebují deset procent, koalice tří subjektů 15 procent, koalice čtyř a a více stran dokonce 20 procent, jinak jejich hlasy propadnou. Podle senátorů bylo zavedení takzvaného aditivního kvóra účelové a opět zvýhodňuje velké, samostatně kandidující strany.

„Co se týče pana prezidenta, já si myslím, že je nutné přivítat jeho zájem,“ okomentoval Filip dopis, který prezident Miloš Zeman Ústavnímu soudu adresoval. Podle Rychetského se žádný ze soudců nenechá jen tak ovlivnit.

ÚS už před vyhlášením čelil kritice prezidenta Miloše Zemana, že s rozhodnutím přichází až ve volebním roce, přestože návrh skupiny senátorů na provedení škrtů dostal už v roce 2017. Podle Filipa to mělo objektivní důvody. Nejdříve návrh kolidoval s řízením o jiné ústavní stížnosti, poté soudci čekali, zda s volební novelou nepřijdou sami poslanci. Nyní už bylo podle soudce zpravodaje Jana Filipa jasné, že Sněmovna novelu neprojedná, a soud tedy musí zasáhnout.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video