Norma omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám a znemožňuje vybraným veřejným činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávat periodický tisk. Zákon zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že ve velké části jsou námitky nedůvodné. V jedné části návrhu pana prezidenta potom nebyly splněny podmínky a tato část, protože se týká námitky proti novelizujícímu znění zákona, které nemůže být samostatně napadeno, byla odmítnuta,“ řekl v úterý soudní zpravodaj Jan Filip.
Soud se oběma návrhy zabýval ve spojeném řízení. Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden však našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Délku řízení opakovaně kritizoval prezident.
Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. „Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu.
Stát není podnik
V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu.
Podle Ústavního soud (ÚS) je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů. Soud konstatoval, že právní úprava nikomu nebrání ucházet se o veřejnou funkci z důvodu možného střetu zájmů založeného na majetku nebo provozování určité činnosti.
Kromě Zemana se na Ústavní soud obrátili kvůli lex Babiš také poslanci hnutí ANO a poslanci Úsvitu. Podle nich zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku – Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní rys právního předpisu.
Ústavní soud však odmítl názor, že zákon o střetu zájmů je pouze namířen proti konkrétní osobě a zdůraznil, že napadenou úpravu je třeba měřit vždy podle všech osob, které spadají do určité kategorie veřejných funkcionářů. Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších.
Soudce Filip v závěru odůvodnění řekl, že zákon byl přijat způsobem, který je na „hranici akceptovatelného“. Poukázal tak na způsob, jak se o novele a pozměňovacích návrzích chaoticky diskutovalo ve Sněmovně.
„Ústavní soud však závěrem považuje za potřebné připomenout, že způsob, jakým se tato ustanovení dostala bez náležité standardní přípravy do ústavního projednání, je příkladem toho, kam může vést snaha „neutralizovat“ politického konkurenta, tedy do podoby složitého a málo srozumitelného textu,“ stojí doslova v nálezu.
Celý nález Ústavního soud je již publikován na jeho stránkách. Dokument má 106 stran. K výroku a odůvodnění nálezu zastali odlišné stanovisko tři soudci.
Babiš rozhodnutí respektuje
„Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že respektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Je přesvědčen o tom, že rozhodnutí soudu nemůže mít vliv na to, jak problematiku jeho možného střetu zájmů posoudí auditoři Evropské komise, kteří se otázkou zabývají. „Pokud vím, tak Ústavní soud posuzoval ústavnost lex Babiš, nikoliv otázku, zda jsem ve střetu zájmů či nikoliv, či jsem ho porušil nebo ne,“ sdělil premiér.
Premiér se k úternímu soudu vyjádřil ještě před vyhlášením. „Když se nad tím logicky zamyslíme, tak ten zákon říká, že pokud někdo podniká nebo má firmu, tak nemůže jít do politiky, což je podle mě nesmysl. Pokud si vzpomene na Tomáše Baťu tak ten také šel nakonec do politiky, protože měl starost jak bude naše země vypadat. Myslím si, že je to celé nesmysl. Podnikatelé podle mě mají co přinést do politiky,“ řekl Babiš.
Podle něj mu Lex Babiš upíra základní práva. „Já podle opozice postupoval, ale stále je to některým málo. Teď i někteří říkají, že ten zákon je špatně. Já ve střetu zájmu nejsem, to je nesmyslné. Sám jsem zvědavý jak soud dopadne,“ uvedl. Pokud soud dopadne ve prospěch Babiše, tak by prý firmy nadále nechal ve svěřenském fondu. „Opravdu teď nehodlám nic měnit,“ dodal.
Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Lex BabišZákon zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. |
Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
