Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Střídavá péče není vždy ideální, rozhodl Ústavní soud čtyřletý spor o dítě

  • 484
Střídavá péče není vždy v nejlepším zájmu dítěte, upozornil ve vztahu k případu osmileté dívky nemocné celiakií Ústavní soud. Krajský soud, který tento typ výchovy odmítl revidovat, podle něj nepřihlédl ani k onemocnění, ani ke stresu, který dívce způsobuje chození do dvou škol vzdálených 300 kilometrů.

Dívka každých 14 dní pendluje mezi Olomoucí a Českou Lípou, v září nastoupí do třetí třídy. Střídavou péči soud rodičům nařídil ještě před zahájením školní docházky. Tehdy se matka režimu výchovy u Ústavního soudu bránila neúspěšně, nyní se postavil na její stranu.

„Střídavá péče je určitým ideálem, který má ale své podmínky. Když přestanou být naplňovány, jako v tomto případě, je na místě, aby Ústavní soud přikročil ke změně ve prospěch svěření do péče jednoho z rodičů,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

Samotná vzdálenost bez posouzení dalších okolností podle něj není vyloženě překážkou. „To nestačí to tomu, abychom zjistili, že podmínky střídavé péče nebyly naplněny. Musí být také zkoumáno, jaký dopad má stěhování v pravidelném rytmu v konkrétním případě na psychiku dítěte. V tomto případě znalecký posudek vypracovaný psycholožkou jednoznačně potvrdil, že velmi negativní,“ řekl iDNES.cz Zemánek.

Otec původně sliboval, že se před nástupem dítěte do školy přestěhuje do Olomouce, což ale následně neudělal. Když matka podruhé podala podnět ke změně režimu výchovy, zdůrazňoval, že dcera zvládá učivo na obou školách velmi dobře, což písemně potvrdily i učitelky.

Psycholožka ale do posudku uvedla, že to, jak se dívka snaží zavděčit všem a nikoho nezklamat, ji vystavuje nepřiměřené zátěži, která ohrožuje její budoucí psychický vývoj. „Dnešní nález nám otevírá cestu, abychom dosáhli toho, že nezletilá bude mít šťastné dětství. V jejím případě to rozhodně není střídavá výchova,“ uvedla právní zástupkyně matky Marcela Horáková.

Školy mají jiné výukové programy

Dívka trpí celiakií, přičemž bolestivé příznaky nemoci u ní zcela neodezněly ani po roce léčby a přísné dietě. „Nemá k ní přitom žádný genetický předpoklad. Jako psychosomatické onemocnění tohle může napovídat jejímu psychickému rozpoložení. Dále trpí atopickým ekzémem, to jsou faktory, které krajský soud zcela ignoroval,“ doplnila Horáková.

Navíc chodí do škol s poměrně odlišným výukovým programem. „Na jedné má angličtinu, na druhé zase víc hodin matematiky. Na jedné škole je vyučován Comenia Script, na druhé nikoli. To znamená, že se fakticky liší ve všem a je pro ni těžké začlenit se do kolektivů, natož se věnovat nějakým volnočasovým aktivitám více než povrchně,“ dodala.

V odborném posudku také psycholožka napsala, že prostředí, ve kterých nezletilá žije, jsou velmi neprostupná, otec nedává matce žádné informace o prospěchu dcery a odmítá například i to, aby s dcerou telefonovala, když ji má u sebe, což se rozhodně nemůže na dítěti pozitivně odrazit.

Protože k novým poměrům - k posudku ani zdravotnímu stavu dívky - liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem vůbec nepřihlédla, Ústavní soud v úterý předchozí rozhodnutí obecných soudů zrušil. Nyní bude o věci znovu rozhodovat okresní soud.

„Postup odvolacího soudu jsme shledali jako nepřiměřený,“ doplnil soudce.

České soudy podle něj rozhodují v podobných případech nekonzistentně.

„Kladl bych mnohem větší důraz na tu předsoudní fázi, v níž hrají roli orgány péče o dítě a pedagogicko-psychologické poradny. Ta, jak se ukazuje, zřejmě moc nefunguje. Případů, kdy se musí k věci vyjadřovat až Ústavní soud, je čím dál víc. Není na místě, spoléhat se na ta soudní řešení, která jsou vždy jen špatná,“ uzavřel Zemánek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue