Předloni v srpnu si u Okresního soudu ve Vyškově vyslechl muž trest tří let vězení za znásilnění nezletilé, výrobu dětské pornografie a zneužití dítěte k ní. Jenže viník loni v lednu uspěl s odvoláním a senát Krajského soudu v Brně v čele se soudcem Miroslavem Novákem mu trest zmírnil na tříletou podmínku.
Ústavní soud ve středu sice uvedl, že dívčina práva byla porušena, rozsudek nad otčímem ale plénum ústavních soudců nezrušilo.
Obhájce dívky Marcel Jurčaga řekl, že nález Ústavního soudu není pro dívku dostatečnou satisfakcí. „Mám za to, že kdyby většina ústavních soudců chtěla stížnosti mé klientky vyhovět, ty argumenty se najdou, existují. Odškodnění ve formě žaloby vůči státu, které navrhuje Ústavní soud, je ve vztahu ke klientce naprosto nedostatečná. Nicméně to zvážíme,“ řekl po vyhlášení nálezu Jurčaga.
Znásilňoval ji otčím, pokusila se zabít. Na pomoc pro dívku se vybraly tři miliony |
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala dívka, které se v médiích začalo přezdívat Anička a která se několikrát pokusila o sebevraždu, ústavní stížnost. Domáhala se přísnějšího trestu pro otčíma. Dívka tvrdí, že rozsudkem krajského soudu bylo porušeno její ústavně zaručené právo na nedotknutelnost osoby a soukromí a právo nebýt podrobena ponižujícímu zacházení, právo na ochranu lidské důstojnosti a soukromí, právo na účinné vyšetřování a právo na účast v řízení.
Žalobce o podmínce za znásilnění: Soud zřejmě mylně interpretoval posudky |
Co hrálo ve prospěch otčíma?Obviněný ke svému jednání plně doznal, prohlásil vinu a projevil lítost. Krajský soud přihlédl k tomu, že to byla právě dívka, kdo styk inicioval. A navíc vzal v potaz i to, že otčím živí rodinu, která je na něm plně ekonomicky závislá. Podle krajského soudu se nejedná o a priori násilníka, devianta či sexuálního predátora. Psychická újma stěžovatelky pak podle krajského soudu, s odvoláním na znalecký posudek, měla jen mírnější charakter. |
Podle ústavních soudců Krajský soud pochybil a porušil práva oběti. Rozsudek nad otčímem ale plénu ústavních soudců nezrušilo.
„Krajský soud nedostál závazku pečlivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za sexuální trestnou činnost tak, aby prostřednictvím excesivně mírných trestů nebyla podrývána ochrana společnosti v podobě odstrašujícího účinku na případné pachatele a preventivní funkce trestního systému. Porušil tím právo stěžovatelky, které vyplývá z procesní složky práva nebýt mučena ani podrobena krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu,“ vysvětlil Ústavní soud.
Ústavní soud ale zamítl návrh znásilňované „Aničky“ na zrušení napadeného rozsudku krajského soudu. „A to s ohledem na vícero aspektů, jako je procesní charakter zmíněného práva nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, s ohledem na koncepci trestněprocesních vztahů v českém právu, na vícestranné působení lidských práv v oblasti trestání a trestního řízení a s ohledem na svou ústavní roli v systému dělby moci,“ vyjmenoval soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
Nález Ústavního soudu zavazuje obecné soudy do budoucna třeba k tomu, aby více vysvětlovaly, proč mírnější trest uložily. Ústavní soud také vybídl k „celosystémové promyšlené reakci“, která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro ochranu a uplatňování práv poškozených v trestním řízení. Je to úkol pro výkonnou a zákonodárnou moc.
Ústavní soudci nebyli jednotní, odlišná stanoviska k případu uplatnil předseda soudu Josef Baxa a soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská a Daniela Zemanová. Tedy kompletní vedení soudu.
Domnívají se, že Ústavní soud měl zrušit výrok o trestu. Nenarušil by tím ani koncepci trestního řízení, ani dělbu moci, ale naopak přispěl k jejímu respektování. „Krajský soud totiž vybočil z prostoru, který soudům pro ukládání trestu za posuzovaný trestný čin vymezuje ústavní pořádek i zákonodárce. Většina se ale rozhodla toto porušení pravidel dělby moci ponechat bez nápravy,“ stojí ve stanovisku.
Nejvyšší soud pomoci nemohl
Případ Aničky projednával i Nejvyšší soud, a to poté, co se na něj se stížností obrátil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Podle Nejvyššího soudu je uložený podmíněný trest odnětí svobody trestem nepřiměřeně mírným a nedostatečně reflektujícím postavení zvlášť zranitelné oběti a dopady spáchaného trestného činu na její život,“ uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.
Podmínka pro otčíma za znásilnění nezletilé? Porušili jste zákon, kárá nejvyšší soud |
Nejvyšší soud konstatoval, že soudce Krajského soudu v Brně porušil zákon a také favorizoval obviněného a poškozenou „Aničku“ neposuzoval objektivně.
Jenže Nejvyšší soud v tomto případě zrušit rozsudek nemohl. Jeho výrok však může ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech.
„Ať se soudci vzdělávají“
Případ znásilňování nezletilé vyvolal nespokojenost i protesty ve společnosti a už se promítá i do návrhů zákonů. Vznikl takzvaný Lex Anička, který chce zakotvit povinné vzdělávání soudců. Podali jej poslanci z podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.
Autoři návrhu chtějí stanovit soudcům povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat.
Lex Anička. Nový zákon má zakotvit povinné vzdělávání soudců |
Návrh, který má podporu vlády, je aktuálně před druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Podle poslankyně Barbory Urbanové (STAN) návrh neomezuje soudní moc, ale říká členům justice, že se mají vzdělávat. „Jak a v čem, to už náš návrh neurčuje, to už je na samotných soudech. Jde o princip vzdělávání,“ řekla pro iDNES.cz Urbanová.
Jenže proti jsou samotní soudci. Třeba předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy návrh označil za nekoncepční. Poukázal na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet své individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii.
Soudcům hrozí školení. Nízký trest za znásilnění posílil snahy o změny v justici |
Je tak možné, že návrh ještě dozná změn. I někteří poslanci ústavně- právního výboru, například Helena Válková (ANO), upozorňovali na to, že by předloha mohla být neústavní.
Pirát Jakub Michálek zase připomněl, že pravidla a obsah vzdělávání soudců má stanovovat metodika Justiční akademie, která je většinově pod kontrolou výkonné moci. „Riziko, že to spadne, je podle mě stále ve vzduchu,“ řekl už dříve Michálek.
Výbor už také schválil pozměňovací návrh skupiny poslanců kolem Taťány Malé (ANO), podle kterého by akademie poskytovala při tvorbě vzdělávacích plánů metodickou podporu. Plány by kvůli snížení administrativní zátěže navíc nepodléhaly schválení předsedů soudů. Soudci by jim tyto plány předkládali.
Lidé proti kontroverznímu rozsudku Krajského soudu v Brně loni protestovali i před ministerstvem spravedlnosti:
23. ledna 2024 |
