Ústavní soudci řešili jen dosavadní procesní postup správních soudů. Zatím tedy nehodnotili, zda bylo rozhodnutí o uzavírce zákonné a zda nešlo o zásah do shromažďovacího práva, což nyní bude úkolem NSS.
„Já se domnívám, že uzavírka v pořádku nebyla a že základní právo shromažďovat se bylo porušeno, nicméně rozhodnutí NSS předvídat nedokážu,“ řekl novinářům advokát demonstrantů Pavel Uhl. Pokud by postup policie u NSS obstál, mohl by to být podle Uhla nebezpečný precedens. „Policie by ve spolupráci s magistrátem v podstatě kdykoliv mohla zmařit jakékoliv shromáždění. A to si myslím, že je v právním státě nepřípustné,“ uvedl.
Cílem plánované akce bylo vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny. Policisté a úředníci magistrátu postupovali tak, že náměstí uzavřeli pro řidiče i chodce, a to zejména s ohledem na bezpečnost čínské delegace. Na shromáždění se tak nikdo nedostal, ačkoliv podle jedné z protestujících Kateřiny Jacques tehdy hlavy obou států vůbec nebyly na Hradě.
Proti postupu magistrátu a policie se čtveřice lidí včetně bývalého vicepremiéra Martina Bursíka bránila žalobou k Městskému soudu v Praze a poté kasační stížností k NSS. Oba soudy se sice lišily v argumentaci, avšak svolavatelům nevyhověl ani jeden z nich.
Ústavní soudci vytkli kolegům z NSS zejména procesní řešení situace. NSS prý například neměl odmítnout žalobu proti rozhodnutí o uzavírce z důvodu nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení. Pisatelé ústavní stížnosti totiž nebyli účastníky řízení, a nemohli tak odvolání podat.
NSS musí znovu řešit zákonnost rozhodnutí o uzavírce a v návaznosti na to by pak měl případně hodnotit faktický postup policie. Podle Jacques dosavadní procesní mašinerie připomínala absurdní havlovské drama nebo Zámek Franze Kafky. „Chrlili na nás paragrafy, kterým v zásadě nerozumíme, a věcná podstata zůstávala stranou,“ uvedla.
„Celý spor, který vedeme a který je poměrně úmorný a finančně nákladný a časově náročný, vedeme s jediným cílem - kultivovat naši demokracii a hájit základní svobody, které jsme získali po roce 1989 a které prostě v Číně neexistují. Nechceme, aby totalitní stát tyto praktiky přenášel do naší svobodné společnosti,“ řekla Jacques.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.
