Zdálo se, že chce prezident Miloš Zeman ve sporu s premiérem Bohuslavem Sobotkou o odvolání ministra financí Andreje Babiše převzít iniciativu. Oznámil, že se obrátí na Ústavní soud, aby zjistil, jestli musí odvolávat ministry, nebo ne.
Jenže lehké to mít rozhodně nebude. Na seznamu toho, co Ústavní soud může a nemůže řešit, je jen 12 položek. A „rady“ komukoli, byť prezidentovi České republiky, mezi nimi nejsou.
„Nebudu to nazývat kompetenční žalobou, ale budu to nazývat podnět k Ústavnímu soudu, aby sám vyložil ústavu, zda odvolání ministra je obligatorní v tom smyslu, že prezident je tomuto návrhu povinen vyhovět,“ řekl ve čtvrtek Zeman na své tiskové konferenci na závěr návštěvy Libereckého kraje (o jeho prohlášení čtěte zde).
„K celé záležitosti se nemůže žádný z 15 soudců Ústavního soudu vyjadřovat,“ nechtěl v pátek předjímat předseda soudu Pavel Rychetský. Nicméně jeho mluvčí Miroslava Sedláčková uvedla, že Ústavní soud závazný výklad ústavy nedává. „Řeší konkrétní návrhy stanovené zákonem.“
To znamená ústavní žaloby, kompetenční spory či ústavnost zákonů. Na Ústavním soudu tak podle informací MF DNES jsou poměrně zvědaví, jak Hrad podnět naformuluje, aby se jím mohli zabývat.
Pochyby o tom, že prezident Zeman odpověď na svou otázku od Ústavního soudu dostane, mají i ústavní právníci. „Já myslím, že ne,“ odpověděl na otázku, zda je to vůbec reálné, například ústavní právník Jan Kysela.
Podle Kysely totiž před Ústavním soudem neexistuje druh řízení, v rámci kterého by prezidentovi soud mohl na jeho otázky odpovědět. „Ústavní soud neposkytuje odpovědi na obecně formulované otázky,“ uvedl Kysela.
Podobně hovoří také prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. „Je to dotaz na výklad ústavy, a to by Ústavní soud měl skutečně odmítnout,“ říká.
Současná situace je totiž taková, že prezident Zeman a premiér Bohuslav Sobotka jsou oba v opačném postavení. „Zeman tu kompetenci přijmout odvolání má, tudíž může konat, zatímco premiér ji nemá, tudíž se domáhá toho, aby prezident konal,“ říká Kysela.
Prezident by se před Ústavním soudem přel sám se sebou
To znamená, že Zeman by se před Ústavním soudem přel sám se sebou. „Obzvlášť uvedl-li, že nechce podávat kompetenční žalobu, ale že se chce obrátit podnětem, jehož podstatou by byla žádost o podání odpovědi na to, jak to vlastně je. Nevidím způsob, jak by prezident mohl docílit toho, že se tím Ústavní soud bude zabývat,“ dodává právník Kysela. Pavel Rychetský se mezitím dal slyšet, že spory týkající se vládní krize bude Ústavní soud řešit přednostně a urychleně.
Co to znamená časově? Podle prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha by se jednalo o dobu v řádu týdnů. Právník Kysela zase tvrdí, že by i v případě snahy prodlužovat spor bylo hotovo do dvou měsíců. „Jelikož se z mého hlediska jedná o věc právně triviální, tak jde o to nechat uplynout lhůty pro vyjádření obou stran a pak rozhodnout,“ říká.
Prezidentu Zemanovi, ale také ministru financí Andreji Babišovi tak nezbývá než hledat jinou cestu, jak z krize ven. Vypadá to, že budou muset vyslyšet ČSSD v čele s premiérem Sobotkou, který trvá na tom, aby tou cestou byl konec Andreje Babiše ve vládě.
Ten už ostatně hnutí ANO samo připustilo. „Není důvod k mému odvolání, nicméně jsem se s tím smířil. Počítám s tím, že mě pan prezident odvolá,“ řekl Babiš, který se se Sobotkou v pátek sešel.
Pravomoce a povinnosti může vyjasnit kompetenční žaloba
Premiér avizoval, že pokud prezident ministra financí neodvolá, podá takzvanou kompetenční žalobu. „Pan prezident by neměl vymýšlet scénáře, ale konat dle ústavy, odvolat ministra financí, zatíženého skandály a lží, z vlády,“ uvedl (Sobotkovo vyjádření zde). Návrh žaloby si nechá zpracovat tak, aby byla připravena pro případ, že by prezident ani po svém návratu z Číny nekonal.
Ústava České republiky uvádí, že „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Nestanoví ale žádný termín, do kdy se tak má stát. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že prezident má konat bez zbytečného odkladu (o datu odvolání čtěte také zde).
Miloš Zeman v souvislosti s vládní krizí již jednou naznačil, že výklad Ústavy nemusí být jednotný. Uvažoval nad tím, zda demise podaná premiérem je demisí vlády, nebo pouze demisí jejího předsedy. Sobotka nakonec právě z tohoto důvodu demisi vlády nepodal, takže se tato otázka stala bezpředmětnou (o prezidentovu přijetí demise, která nebyla podaná, čtěte zde).
