ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Monopol matek ztrácí půdu. Otců a dětí se ale občas musí zastat Ústavní soud

  • 294
Časy, kdy otec po rozvodu mohl vidět své dítě maximálně jednou za čtrnáct dní, se pomalu mění. Redakce iDNES.cz se zaměřila na rozhodnutí Ústavního soudu, která ukazují, že soudnictví stále více dbá na práva obou rodičů - jak matky, tak i otce a také na názor dítěte. „Nastává evoluce rodinného práva,“ říkají odborníci.

Česko se již tradičně řadí k evropským státům, kde se manželé rozvádějí nejčastěji. Rozvodem končí přibližně polovina sňatků. Přitom svateb evidují statistiky do 60 tisíc ročně. Zhruba stejný počet párů pak zakládá rodinu včetně potomků takzvaně „bez papíru“. A i ty se rozcházejí. Důsledkem je smutný fakt, že odluku rodičů si prožije bezmála 60 tisíc dětí za rok. Rozhodnutím soudu pak skončí v 90 procentech případů ve výlučné péči matky. Nicméně situace se mění a soudy podle odborníků stále více dbají na práva otců.

Statistika za rok 2018

  • Svěřování nebo ponechávání v péči, včetně svěření pro případ rozvodu, se v minulém roce týkalo 59 089 dětí, z toho:
  • 40 320 dětí dostaly do péče jejich matky 
  • Otcům bylo svěřeno dítě v 3 468 případech
  • Do společné péče obou rodičů šlo 2 354 dětí
  • Do střídavé péče rodičů soudy svěřily 5 726 dětí 
  • Jiný člověk než rodič dostal dítě v 570 případech
  • V 6 651 případech bylo soudní řízení zastaveno

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Analýza iDNES.cz, která se zaměřila na rozhodnutí nejvyšší justiční instituce, Ústavního soudu (ÚS), ukazuje, že se situace mění a soudy stále více dbají na práva otců. Tato rozhodnutí jsou důležitá, protože podle ÚS se zpravidla nižší instance v dalších podobných případech řídí.

Rozvody velmi často provázejí rozepře a hádky rodičů, které zahlcují nižší soudy a protahují řízení. „Opatrovnická řízení nejsou často záležitostí měsíců, jak by tomu mělo být, ale jedná se o letité spory. Řízení zdržují i znalecké posudky, které se zabírají psychickým stavem rodičů, dětí a jejich vzájemnými vztahy. Znalci jsou přetížení a vypracovávání posudku může oddálit rozhodnutí i o půl roku,“ uvedla advokátka Alexandra Floriánová.

Rodiče podávají rozsáhlé důkazy proti svému partnerovi a opakovaně navrhují předběžná opatření. „Rodiče po soudu chtějí, aby rozhodoval o všem, co se dítěte týká od školy, přes očkování až po značku jeho bot,“ potvrzuje advokátka Kateřina Zagorová.

Po neúspěchu u nižšího soudu se rodiče odvolávají a občas spor řeší ústavní stížností, i když nejsou příliš časté. Podle expertů většinou spor k Ústavnímu soudu dotáhne otec dítěte.

Myslíte si, že pomoc Ústavního soudu v rodinných sporech je účinná?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 středa 31. ledna 2024. Anketa je uzavřena.

To je třeba i případ muže, který chtěl své děti vídat i přes týden, a ne jen o víkendu jednou za dva týdny. Nižší soudy jeho žádost zamítly, podle Ústavního soudu je ale třeba vycházet z toho, že být spolu znamená pro rodiče a dítě jeden ze základních prvků rodinného života a v nejlepším zájmu dítěte je zpravidla péče a výchova ze strany obou rodičů. 

Na opatrovnických soudech soudí hlavně ženy, otcové cítí nespravedlnost

„Provozní režim pracovního týdne je odlišný od víkendových či prázdninových dní a často přispívá k prohloubení vztahu a posílení vazby rodiče a dítěte, pokud spolu mohou trávit nejen volné dny, ale zažívat také rutinu všedních dní,“ konstatovali v rozhodnutí ústavní soudci, kteří tak dali zapravdu otci.

Nebo další příklad. Se svým dítětem, které bylo v péči matky, se chtěl otec sejít na Štědrý den, což mu bylo soudem zapovězeno. Syna mohl vídat o sudých víkendech a každý sudý rok od 26. do 28. prosince. I jemu dal Ústavní soud zapravdu s tím, že je důležité, aby měli oba rodiče možnost s dětmi trávit svátky a prázdniny.

Důležité nálezy Ústavního soudu

Takové verdikty pomohou do budoucna, protože ovlivní podobné případy už u nižších soudů a rodiče se nebudou již muset obracet na ÚS, což řízení jen prodlužuje a prodražuje.

„Probíhá evoluce rodinného práva a opatrovnického soudnictví,“ potvrzuje předsedkyně Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová a shrnuje tři zásady, které Ústavní soud opakovaně vysílá k veřejnosti.

Až na výjimky mají oba rodiče srovnatelné rodičovské kompetence. Dítě má právo být slyšeno a jeho názor či postoj není možné odmítnout nebo bez důvodů zavrhnout. Pokud se rodiče rozejdou a oba mají zájem o dítě pečovat, pak má být jejich péče srovnatelná. Víkendový styk nemůže tuto péči nahradit.

Zájem dítěte na prvním místě

Ústavní soudci se ve svých rozhodnutích také vyjádřili k otázkám střídavé péče, která znamená, že se ve výchově dítěte střídají oba rodiče, kteří spolu nežijí. Pokud mají oba rodiče o dítě zájem, zajistí jeho potřeby a dítě si to samo přeje, mělo by zůstat v péči obou rodičů. Střídavá péče by ale podle nich neměla být automatickým řešením po rozpadu rodiny. Střídavé péči může bránit například nevhodná komunikace mezi rodiči nebo negativní vztah k novému partnerovi matky či otce.

Dítě se může stýkat s druhým z rodičů i v týdnu, připomíná Ústavní soud

Občas se stane, že soud dítě nevyslechne a to tak nemá možnost vyjádřit svůj názor, i když by si to samo přálo. Ústavní soud ale říká, že dítě má právo být vyslyšeno a že zájem dítěte musí být na prvním místě.

Zaznělo to například ve sporu matky, která před nižšími soudy usilovala o změnu příjmení sedmiletého syna. Soudy však nezjišťovaly názor dítěte, podle Ústavního soudu ho zjišťovat měly. „Učinit závěr o neschopnosti nezletilého docenit dosah případné změny jeho vlastního příjmení bez toho, aby soud s nezletilým hovořil, aby jej vyslechl, a učinil si sám kvalifikovaný názor na jeho duševní a rozumový vývoj v této otázce, je přinejmenším rozporné s Úmluvou o právech dítěte,“ stanovil Ústavní soud.

Kolik musí být dítěti let, aby mohlo být u soudu vyslyšeno? Hranice je dvanáct let. V tomto věku je už dítě schopno říct názor před soudem. Ale i mladší dítě má právo být vyslyšeno. Jeho vyspělost se rozlišuje případ od případu. „Šestileté dítě je nepochybně schopno vyjádřit se k tomu, zda si přeje chodit do školy či nikoliv nebo jestli se mu ve škole líbí,“ míní ústavní soudci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video