Lubomír Štrougal v porevoluční době

Lubomír Štrougal v porevoluční době | foto: David NeffMF DNES

O Štrougalovi a Vajnarovi musí žalobci rozhodnout znova, řekl Ústavní soud

  • 58
Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení.

Ústavní soud (ÚS) v pátek zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu. ÚS rozhodoval na podnět šesti lidí z Německa - jde o zraněné a pozůstalé po zabitých na hranicích.

O zastavení stíhání rozhodlo loni v září Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 s vysvětlením, že Štrougal i Vajnar zločin spáchali, ale nejsou schopní chápat smysl trestního řízení. Letos rozhodnutí potvrdil náměstek městského státního zástupce, jehož rozhodnutí ústavní soudci zrušili. 

Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. Podle ústavních soudců skutečně vyvstaly pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet.

„Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila,“ řekla Šimáčková. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává,“ řekl Müller. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci.

Ústavní soud zrušil jen rozhodnutí městského státního zastupitelství, předešlé nepravomocné zastavení stíhání obvodním státním zastupitelstvím zůstalo v platnosti. Důvodem je minimalizace zásahu, řekla Šimáčková, podle které i městské státní zastupitelství může pochybení napravit.

„Nález Ústavního soudu, který byl dnes veřejně vyhlášen, bereme na vědomí. V něm vyslovený právní názor je pro nás zavazující a věcí se samozřejmě budeme, právě v intencích závěrů Ústavního soudu, opětovně zabývat,“ uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. „Bližší informace k věci v současné chvíli poskytnout nelze. Je třeba si uvědomit, že se věc nadále nachází v přípravném řízení, které je ze zákona neveřejné,“ dodal.

Zneužití pravomoci

Štrougalovi je 97 let a Vajnarovi 91. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

Němci bojují za stíhání Štrougala a Vajnara, rozhodne Ústavní soud

Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.

Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

V současné době stíhá ÚDV z podobných důvodů ještě bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Podle Müllera navrhl ÚDV stíhání zastavit. U 13 lidí, včetně například někdejšího prezidenta Gustáva Husáka, bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchali, nicméně stíhání bylo zastaveno kvůli jejich úmrtí.

Stíhaní předlistopadoví vysocí činitelé KSČ

Odsouzeno do vězení bylo několik vysoce postavených představitelů někdejšího komunistického režimu.

  • V roce 1990 soud uložil 2,5 roku vězení bývalému šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v říjnu 1988. Štěpán dal tehdy pokyn použít proti účastníkům vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn. Zemřel v březnu 2014.
  • Nakrátko se do vězení dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989.
  • Ke 3,5 a čtyřem letům vězení byli v témže procesu odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest.
  • Justice se zabývala i rolí vrcholných komunistů kolem srpna 1968. Jediným z bývalých vysokých činitelů KSČ, který byl odsouzen v souvislosti s okupací Československa, byl Karel Hoffmann, který v srpnu 1968 jako ředitel Ústřední správy spojů nařídil během invaze vojsk Varšavské smlouvy vypnout rozhlasové vysílače. V červnu 2003 mu soud vyměřil čtyřletý trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. V říjnu téhož roku pak vrchní soud jeho počínání překvalifikoval na sabotáž a trest mu prodloužil o dva roky (amnestie z roku 1990 mu trest snížila na čtyři roky). Hoffmann strávil ve vězení necelý měsíc, po 25 dnech byl kvůli zhoršení zdravotního stavu propuštěn. Zemřel v únoru 2013.
  • Před soudem stanul v roce 2001 i předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina, který čelil obžalobě z podílu na akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Podle obžaloby nařídil příslušníkům StB, aby donutili některé signatáře Charty 77 k podání žádosti o vystěhování z Československa. Obzina zemřel v lednu 2003, jeho čtyřem spoluobžalovaným, bývalým vysokým činitelům ministerstva vnitra, soud vyměřil podmíněné tresty.
  • Před lety byla zastavena kauza týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí. V případu figurovali vedle Štrougala a Hoffmanna původně i Jakeš s Lenártem. Obvinění se týkalo i dalších prominentů z doby před listopadem 1989 - bývalého místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka a exministra obrany Milána Václavíka. Ten byl již v roce 1996 kvůli zdravotnímu stavu omilostněn.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video