Konsolidační balíček prošel Senátem v listopadu 2023, následně jej podepsal prezident. Skupině 19 senátorů v čele s místopředsedou ústavně-právního výboru Michaelem Canovem (SLK) vadí zejména pasáž o hazardních hrách.
Balíček zrušil dosavadní pravidlo, že 30 procent výnosu z daní z internetového hazardu či toho bez potřebného povolení či ohlášení, náleží obcím. Ty jej dříve mohly využít například na prevenci hráčských závislostí nebo na řešení problémů, které v souvislosti s hazardem v místě nastaly.
Pavel podepsal vládní konsolidační balíček. Česko si nemůže dovolit utrácet, řekl |
Nově patří veškerý daňový výnos státu. Senátorům se nelíbí, že při schvalování zákona nebyly vyslyšeny právě námitky obcí, které bez peněz nebudou moci ani prevenci, ani následky řešit. Stát přitom podle nich na sebe nápravu negativních dopadů hazardních her ani zajišťování adiktologických služeb nepřevzal.
„V konečném důsledku se tak práva přesunula výhradně na stranu státu a povinnosti zůstaly výhradně na straně obcí, které na jejich plnění musí vynaložit prostředky z vlastního rozpočtu,“ stojí v ústavní stížnosti senátorů.
Senát po dlouhé rozpravě schválil konsolidační balíček. K podpisu ho dostane prezident |
Podle nich došlo k nepřípustnému a nepředvídatelnému zásahu do práva na samosprávu – třeba hospodařit s vlastním majetkem podle vlastního rozpočtu a dlouhodobě hospodaření plánovat.
„Obce všechno samy nevyřeší, podílí se i stát“
Senátory před Ústavním soudem zastupuje advokát Jaromír Císař. O stížnosti rozhodovalo plénum soudců. Návrh skupiny senátorů soudci zamítli. Soudcem zpravodajem je Jan Svatoň.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že změna v rozpočtovém určení daní z hazardních her do samotné podstaty práva obcí na samosprávu nezasáhla,“ konstatoval Svatoň.
„Skutečnost, že došlo k výpadku v dílčím příjmu obcí v případě hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu a hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení, nevypovídá nic o reálných dopadech na celkové hospodaření obcí a na výkon jejich práva na územní samosprávu. Natož pak, že by tento dopad byl natolik zásadní, že by kvůli němu hrozil obcím finanční kolaps,“ vysvětlil soudce zpravodaj.
Senátu vadí pleny ve vyšší sazbě i změny v daních pro obce, balíček však pustí dál |
Podle ústavních soudců ze změny přerozdělení daní stát výhradně neprofituje, protože i za ním jdou náklady. „Jakkoliv se i obce potýkají s negativními dopady hraní hazardních her a samy se je aktivně na úkor obecního rozpočtu snaží řešit, významný podíl řešení těchto problémů spočívá na státu a státním rozpočtu. Nejde tedy o situaci, kdy by stát zásadní měrou sanaci negativních dopadů hraní internetových hazardních her přenesl na obce, a sám pak požíval benefitu plynoucího z výnosů předmětné daně,“ dodal Svatoň.
„Nebrojíme proti konsolidaci“
Senátoři chtěli, aby se naplnily základní principy demokratického právního státu, ochrana ústavních práv a aby proces tvorby a schvalování zákonů byl v souladu s Ústavou.
„Navrhovatelka (skupina senátorů, pozn. red.) předesílá, že nebrojí proti záměru vlády konsolidovat veřejné rozpočty, majíc za to, že by případné zrušení napadených ustanovení ani konsolidaci veřejných rozpočtů neohrozilo či neznemožnilo. Považuje za nutné reagovat na takzvané legislativní přílepky a na zásah zákonodárce do práva obcí na samosprávu,“ shrnula mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.
Vadí ale i další části konsolidačního balíčku. Senátoři se chtěli domoci třeba zrušení ustanovení zákona o pozemních komunikacích. Podle nich došlo ke změně definice a tím i rozsahu silničního ochranného pásma. A to na úkor zastavěného území obce.
Tím se podle senátorů zasahuje do práv vlastníků pozemků v okolí silnic. A obce coby samosprávy tak ztrácejí kontrolu nad vlastním rozvojem. Spolu s několika dalšími změnami je senátoři označují za přílepky.
„S pozměňovacím návrhem, týkajícím se zákona o pozemních komunikacích, se poslankyně a poslanci mohli seznámit ještě před druhým čtením, přičemž celkový časový prostor na pochopení jeho obsahu a na projednání v Poslanecké sněmovně a na případnou odbornou diskusi zde byl více jak měsíc. Ačkoliv byly do původního návrhu zahrnuty poměrně obsáhlé změny, komplexní pozměňovací návrh podle Ústavního soudu nelze považovat za přílepek,“ reagoval na bod ve stížnosti Svatoň.
