Spolek Klimatická žaloba sdružuje asi 300 členů a požadoval, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Plénum Ústavního soudu ve verdiktu však stížnost spolku ve středu dopoledne zamítlo. Soud mohl řešit pouze to, co bylo obsahem řízení před obecnými soudy v uplynulých letech. Ani u nich Klimatická žaloba neuspěla.
„Ústavní soud neodpovídá na otázky typu, zda Česká republika dělá dost pro ochranu životního prostředí. Odpovídáme jen na dvě otázky. Tedy zda porušila ministerstva základní práva stěžovatelů a zda je porušily soudy. Na obě Ústavní soud odpověděl záporně,“ vysvětlila na úvod soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.
Konkrétně jde o ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy. Podle Křesťanové středeční nález ale nevystavil podobným žalobám a stížnostem stopku do budoucna.
Ve stručnosti jde o to, že spolek podal takový typ ústavní stížnosti, pro který v Česku neexistují podmínky. „Konkrétní věci stěžovatelé u správních soudů (na které Ústavní soud navazoval, pozn. red.) podali zásahovou žalobou. Ale aby mohla být úspěšná, soudy musí dovodit, že správní orgány (ministerstva) porušily povinnost. A soudy pak nakážou, aby orgány v porušování povinností ustaly. Ústavní soud ale dovodil, že není právní rámec pro takovou povinnost. A proto Ústavní soud potvrdil neúspěch stěžovatelů,“ vysvětlila novinářům Křesťanová.
Soudci neřešili, jestli Česko dělá pro ochranu klimatu dostatek, protože v mantinelech, které stěžovatelé vymezili ve své stížnosti, to nejde.
Ústavní soud rozhodoval v plénu, protože problematiku dopadů změny klimatu do základních práv považoval za závažnou a celospolečensky důležitou.
„Dochází nám čas“
Dosluhující vláda podle spolku neplní ani své vlastní klimatické plány. Neaktivita státu podle stěžujících porušuje právo na příznivé životní prostředí i další práva lidí, firem i samospráv. A zasahuje i do jejich práv na život a zdraví.
Žalovat stát za změnu klimatu v Česku neprošlo, aktivisté zkusí Ústavní soud |
Podle zástupce Klimatické žaloby Vincence Boučka stěžovatelé verdikt respektují, byť je mrzí. „Budeme nadále dělat všechno pro to, aby se Česko postavilo ke své zodpovědnosti za ochranu klimatu a ochranu svých občanů před změnou klimatu čelem. Budeme to dál požadovat po ministerstvech i dalších státních orgánech,“ prohlásil Bouček.
Spolek si podle něj vybral takový typ žaloby, která se jeho členům jevila jako nejpříměji vedoucí k úspěchu. „Ústavní soud několikrát uvedl, že chybí jasná právní úprava. Tedy že chybí klimatický zákon. Nečinnost parlamentu i podle soudu může být protiústavní. Na řešení klimatické změny dochází čas,“ dodal Bouček.
Zváží další kroky, například i cestu přes Evropský soud pro lidská práva. Sama Křesťanová předpokládá, že se na něj lidé obrátí. Doporučila jim, aby vycházeli z argumentů, které už soud ve Štrasburku vynesl v případě skupiny švýcarských žen. Ty žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Klimatická žaloba sice na případ odkazovala, ale bez znalosti argumentů z rozhodnutí.
Nechceme zemřít vedrem! Seniorky uspěly ve Štrasburku s klimatickou žalobou |
„K výraznému snížení emisí skleníkových plynů a dosažení klimatické neutrality České republiky v horizontu přibližně tří dekád je třeba ukládat povinnosti jednotlivcům prostřednictvím zákonů. Taková zákonná úprava dosud neexistuje a ani ústavní pořádek, zákon či úprava EU ministerstvům neukládají povinnost mitigační opatření stanovit. Správní soudy proto nepochybily, když zásahové žalobě nevyhověly,“ shrnula ve středu Křesťanová.
Mitigační opatření jsou kroky, které zmírňují nebo omezují příčiny klimatické změny, především snižováním emisí skleníkových plynů. Cílem je omezit nebo zpomalit samotnou změnu klimatu.
Členové a příznivci spolku se ráno shromáždili na Moravském náměstí v Brně s nafukovací zeměkoulí a transparentem „Klimatická spravedlnost“, část se jich pak vydala vyslechnout rozhodnutí do sněmovního sálu.
