„Ústavní soud respektuje, že prezidenti toto občas dělají, ovšem v souladu s ústavou to není. Ústavní povinnost prezidenta podepsat zákon tady je ve dvou ustanoveních ústavy,“ řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Soudci řešili to, zda prezident Zeman svým počínáním zákon omylem nevetoval. Návrh na zrušení zákona podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem.
Daňový balíček zrušil od letoška superhrubou mzda a místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3 tisíce korun na 27 840 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.
Senátoři tvrdí, že prezident zákon nepodepsal, vrátil Sněmovně a dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu, což se nestalo. Zákon pak podepsali jen premiér Andrej Babiš a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Zeman v dopise předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“.
Prezident pak poslal na Silvestra kvůli daňovému balíčku nový dopis předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi. „Především zdůrazňuji, že jsem nevyužil svého práva ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR a zákon nevetoval; v opačném případě bych to v dopise výslovně vyjádřil,“ napsal Zeman.
Podle senátorů může prezident nepodepsat zákon jen za předpokladu, že jej zároveň vrátí Sněmovně, a tím vetuje. „Došlo k zjevnému porušení formálních náležitostí, které Ústava spojuje s procesem přijímání zákonů,“ napsali senátoři v podnětu Ústavnímu soudu.
