První systematické mapování vodovodní sítě SZÚ prováděl v letech 2009 až 2011. Voda z kohoutku sice obsahuje stopové prvky léků, ty ale představují nulové riziko. Zpráva to dokládá porovnáním nalezeného ojedinělého maxima ibuprofenu 20,7 nanogramu na litr vody.
Tři etapy studieStudie probíhala ve třech krocích. První etapa zkoumala vodu ve všech krajích a hlavních vodovodech, ústav analyzoval 92 vzorků a nenašel ani jednu ze sledovaných látek. Ve druhé fázi se zkoumaly kritické lokality s úpravnami vody na dolních tocích řek zatížených odpadními vodami. Zachycen byl ibuprofen (12×), carbamazepin (8×), naproxen (5×) a diclofenac (2×), pokaždé pod mezí stanovitelnosti. Třetím krokem bylo ověření těchto nálezů. Zjistilo se, že se látky ve vodovodní síti už téměř nevyskytují. |
Člověk by při denní spotřebě dva litry vody musel pít tuto vodu 26 tisíc let, aby přijal dávku ibuprofenu shodnou s množstvím látky v jedné tabletě, kterou tisíce pacientů užívají běžně.
Výzkumníci sledovali výskyt naproxenu, ibuprofenu a diclofenaku, tedy nejčastěji užívaných protizánětlivých a antirevmatických přípravků, carmazepinu na léčbu epilepsie a hormonálně aktivní látky 17-ethinylestradiol, která je součástí antikoncepčních přípravků.
"U vzorků vody odebraných ze sítě více než stovky vodovodů byl jen ve třech případech zjištěn pozitivní nález - třikrát ibuprofen a jednou carbamazepin. V ostatních případech byly nálezy pod mezí stanovitelnosti půl nanogramu na litr vody," vypočítala mluvčí ústavu Dana Fragnerová.
Léčivé látky se do pitných vod dostávají hlavně močí a spláchnutím nepoužitých léčiv do záchodu. Zveřejněním studie chce SZÚ varovat před nerozumným užíváním léků a jejich nesprávnou likvidací. "I když se nejedná o riziko pro člověka, stopy těchto látek mohou ohrozit vodní organismy z povrchových vod pod vyústěním čistíren odpadních vod," dodala Fragnerová.