Cestu do Washingtonu později redakci Seznam Zpráv potvrdil i ministr zahraničí. „Budu tam zastupovat premiéra,“ řekl Macinka.
Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostalo Česko na konci ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že Česko nyní neuvažuje o vstupu. Počkat chce na postoje spojenců v EU a NATO. O případném vstupu by rozhodovaly Sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl premiér. Jeho aktuální vyjádření ČTK zjišťuje.
Mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru. Opozice cupuje Macinkův výstup |
Macinka se měl na začátku měsíce zúčastnit konference o kritických minerálech, na kterou ho pozval šéf americké diplomacie Marco Rubio. S ním by se podle portálu nyní mohl Macinka potkat. Bilaterální schůzka však zatím není potvrzena.
Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Češi nemají zájem o členství v Trumpově Radě míru, proti jsou i vládní voliči |
K Trumpovu projektu se zatím připojily Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko. Naopak například Francie či Slovensko oznámily, že se nyní nepřipojí, zdrženlivě se vyjádřilo Německo. Jako pozorovatel se chce připojit i Itálie. Česko by tak mohlo razit italský scénář. Koho Itálie na zasedání do Washingtonu vyšle, zatím země neuvedla.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
