Nekompromisní přístup zažili loni v září například manželé Fryčovi z Prahy. Než jim matrika poslala poštou rodný list jejich dcery Valerie, museli na Úřad Městské části Praha 9 čtyřikrát a zpovídali se i pracovnicím sociálního odboru. Sociálka si navíc prověřila život rodiny ve škole, u lékařů a přátel Fryčových.
"Osm dnů po porodu o půl sedmé večer u nás zazvonily bez ohlášení předem tři sociální pracovnice. Řekly mi, že jdou na popud matriky. Myslel jsem si, že chtějí vidět dcerku a pozval jsem je dál. Malá je ale moc nezajímala, ptaly se třeba na to, jaké máme zaměstnání a vzdělání, zda máme byt na hypotéku, šly do dětského pokojíčku, chtěly vědět, kam děti chodí do školy a školky. Byli jsme v šoku," popsal Martin Fryč.
Sociální odbor Prahy 9 případ Fryčových nekomentoval s tím, že zákon o sociálně právní ochraně jej zavazuje k mlčenlivosti. "Ač bychom se někdy i rádi vyjádřili k některým případům nebo i něco uvedli na pravou míru, tak díky ustanovení zákona nemůžeme," uvedl jeho vedoucí Petr Hrubý. Obecně však doplnil, že ve výkonu sociálně-právní ochrany nehraje žádnou roli to, zda dítě přišlo na svět doma. Dodal také, že pracovníci odboru do rodin vstupují vždy na základě vnějšího podnětu, nikoliv z vlastní vůle.
Podnět v případě Fryčových učinila matrika. Za ni se vyjádřila Jarmila Červenková, která vede jedno z oddělení odboru. "Problém spočíval v naprostém odmítání spolupráce panem Fryčem s matrikou, kdy nebylo možné prokázat narození dítěte paní Fryčové," uvedla Červenková na otázku, proč se na sociální odbor matrika obrátila.
Návštěvě úřednic ze sociálního odboru předcházely spory na matrice o to, jaké doklady rodiče musí předložit. Matrikářky z Úřadu Městské části Praha 9 chtěly úředně ověřený podpis na dohodě rodičů o jméně dítěte a těhotenskou průkazku matky Valerie. Když viděly, že není potvrzená lékařem, požadovaly záznam o vyšetření gynekologem a také dokument, který by říkal, že si Valerii převzal do evidence dětský lékař.
Martin Fryč s postupem matriky nesouhlasí. "Považujeme takové jednání za šikanu. Nic o lékařských zprávách nebo úředně ověřených podpisech se v zákoně nepíše," domnívá se. Rodina má celkem tři děti ve věku od sedmi let do pěti měsíců. Všechny se jim narodily doma. S podobným jednáním se však rodina na matrice setkala loni poprvé.
Úřad Prahy 9 rodný list Valerie rodině nakonec zaslal poštou. Stalo se tak zhruba po dvou týdnech dohadů.
Ať stát první vrátí pravomoci porodním asistentkám
Fryčovi se kvůli situaci obrátili na právničku Adélu Hořejší. Ta zastupuje u tuzemských i evropských soudů matky, jež se nechtějí smířit s tím, že u domácího porodu nemohou mít kvalifikovanou asistentku. Je také obhájkyní porodní asistentky Ivany Königsmarkové (více o případu Ivany Königsmarkové čtěte zde).
"Sociální odbor Prahy 9 zcela překročil zákonné pravomoci a zneužil svého mocenského postavení, a to prostředky jako je zastrašování a manipulace, tedy nástroje vlastní StB," domnívá se Hořejší. "Matriční úřad, a to ani dle nové legislativy, není oprávněn vyžadovat od rodičů potvrzení od gynekologa či pediatra, neboť nikdo není povinen se podrobit lékařské péči a dle ustálené judikatury ústavního soudu současně nikdo nemůže být nucen k nemožnému.".
Podle Hořejší stát stupňuje šikanu rodin, které se rozhodly rodit doma. "Státní aparát reaguje agresí na to, jak se společnost k porodům doma staví otevřeněji. Tím významně zasahuje do osobnostních práv rodin, zejména intimity soukromého a rodinného života a lidské svobody a důstojnosti," dodala právnička s tím, že případ manželů Fryčových není jediný, o kterém ví. Stížnosti rodin zaznamenala také Liga lidských práv.
"Je to do deseti případů. Některé jsou z hlavního města, jiné jsou mimopražské," popsala právní ředitelka ligy Zuzana Candigliota. Podle ní se přístup matrik k rodinám liší. "Problém nastává v případech, kdy matrika vyžaduje doklady, které rodiče nemají a nechtějí si je pořizovat," uvedla právnička.
Candigliota je přesvědčena, že úřady by měly postupovat citlivěji. "Jejich chování je naprosto nepochopitelné, protože je to stát, který brání péči porodních asistentek, tak ať si nejprve sjedná pořádek ve vlastních řadách, zajistí dostupnost domácí péče u porodu i po něm," domnívá se zástupkyně Ligy lidských práv. Podle ní nemůže nikdo ženu nutit ke gynekologickému vyšetření, protože by tím snížil její důstojnost.
Jak mají matriky postupovat"Pokud nebyly matce ani následně po porodu poskytnuty zdravotní služby, zápis narození dítěte provede matriční úřad na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení," uvedlo ministerstvo vnitra. "K zápisu předloží jeden z rodičů doklady, které se předkládají k zápisu narození dítěte. Kromě těchto dokladů předloží další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která jej porodila (například hlášení o narození od pediatra, potvrzení pediatra o ošetření dítěte, potvrzení gynekologa o porodu, těhotenský průkaz případně svědecké výpovědi)," dodalo ministerstvo. Pokud není prokázáno, že matkou dítěte je žena, která tvrdí, že dítě porodila, matrika zamítne ve správním řízení provedení zápisu narození. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí se mohou rodiče bránit podáním odvolání, popřípadě správní žalobou k soudu, tvrdí vnitro. |
Obchod s dětmi, zdůvodňuje přísnější postup vnitro
V minulosti stačilo matrikám po domácím porodu například čestné prohlášení rodičů nebo dokument, který vystavila porodní asistentka. Jenže porodní asistentky už nemají k vedení domácích porodů oprávnění a čestné prohlášení rodičů dítěte považuje řada matrik za dokument, jenž těhotenství a porod nedokládá.
V říjnu 2012 ministerstvo vnitra, pod nějž problematika matrik spadá, městským úřadům a magistrátům odeslalo informaci, která se týkala zapsání doma narozených dětí. V dokumentu ředitel odboru všeobecné správy Václav Henych píše, že ministerstvo považuje za zcela nedostatečné pouhé oznámení rodičů o narození dítěte. Jako důvod uvádí "obchod s dětmi".
"Při provádění zápisů do knihy narození v případě jakýchkoliv pochybností je nezbytné využít všech důkazních prostředků k tomu, aby byl zjištěn stav věci," napsal matrikám Henych s tím, že mají využívat například svědecké výpovědi nebo šetření úřadů v rodinách. Právě tímto dokumentem se zaštiťovaly i pracovnice matriky v Praze 9.
Matky vyhýbající se lékaři musí prokázat, že je dítě jejich
Zákon o matrikách říká, že pro zápis do knihy narození dítěte musí jeden z rodičů předložit oddací list, případně rodný list a rozsudek o rozvodu, občanský průkaz, souhlas se jménem a příjmením dítěte či "další doklady potřebné ke zjištění, nebo ověření správnosti zapisovaných údajů".
Od ledna letošního roku do zákona přibyl odstavec, který dodává, že pokud se dítě narodilo doma a matka s dítětem poté nevyhledala lékaře, musí ještě jeden z rodičů předložit další doklady "potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která jej porodila".
Jaké konkrétně, to už zákon nevyjmenovává. Právě proto se nároky jednotlivých matrik liší a nejspíš právě proto také na matrikách vznikají spory mezi rodiči a úředníky.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že novela reaguje na závažné nedostatky matrik při zapisování doma narozených dětí a také na potřebu zpřísňovat zákony kvůli obchodování s lidmi. "Snaha průkazně doložit původ dítěte není v žádném případě namířena proti ženám, které se rozhodnou pro alternativní způsob porodu mimo zdravotnické zařízení. Zákon podle nás nabízí dostatek možností, jak původ takto narozeného dítěte prokázat a rovněž tak i dostatek opravných prostředků," podotkl Břetislav Oliva z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Novela zákona podle ministerstva nepřináší zpřísnění, ale jen zpřesnění postupu matrik. "Neboť prokazovat původ dítěte musely matky v případě porodů doma bez následné návštěvy pediatra nebo jiného lékaře i doposud. Víme, že se jedná o citlivé téma a příslušné správní orgány by samozřejmě měly tuto skutečnost vzít v úvahu a postupovat v takových případech s maximálním taktem a ohleduplností," dodal Oliva.
Kancelář ombudsmana: Změna zákona je rozumná
Kancelář ombudsmana tvrdí, že změna zákona má opodstatnění. "Úpravu považujeme za rozumnou," uvedla mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková. "Pokud neexistuje doklad o těhotenství, doklad o porodu, ani novorozence neviděl žádný lékař, nemohou se úředníci spolehnout jen na prohlášení rodičů, které by klidně mohlo být nepravdivé, ale musí mít doloženo, že se to všechno skutečně stalo. Tedy že tady skutečně je novorozené dítě a že žena, která má být zapsána jako jeho matka, toto dítě skutečně porodila," dodala mluvčí.
Ombudsman stížnost podobnou zkušenosti Fryčových řešil už v roce 2009. Tehdy vedla porod asistentka, která k tomu neměla oprávnění. Mohla jen poskytovat poporodní péči. "Matriční úřad i přes předložené hlášení o narození, které vyplnila porodní asistentka, jak byla její povinnost, vyžadoval od rodičů ještě potvrzení od gynekologa a pediatra. Tento postup úřadu ochránce kritizoval a považoval ho za jednání v rozporu s principy dobré správy, konkrétně s principem přiměřenosti. Úřad vyžadoval doklady, které nebyly nezbytné," uvedla k případu Hrazdílková.
