Hledat nové zaměstnání, vyřizovat rodičovskou nebo si žádat o dávky pomoci bude na řadě míst v Česku obtížnější. Úřad práce ČR chce 83 ze svých 369 poboček postupně zrušit a úředníky přesunout do větších center. Za nimi by pak měli přejíždět i klienti.
O tom, která pobočka se zruší, rozhoduje třeba pravidlo o době dojezdu. Lidé by na cestě v hromadné dopravě neměli strávit více než 45 minut. Jenže realita je jiná.
Jurečka brzdí se zavíráním Úřadů práce. Místo 83 jich zruší pět desítek |
„Měli bychom nově spadat pod Kadaň. Ano, v létě je to něco přes půl hodiny cesty autobusem, ale v zimě to u nás v horách trvá určitě hodinu. Navíc ze zastávky to jsou dva kilometry pěšky na pobočku. Nedokážu si představit, jak se tam starší lidé plahočí,“ obává se Jitka Gavdunová (ODS), starostka příhraničních Vejprt v Ústeckém kraji.
Právě v její obci se má pobočka úřadu práce zrušit bez náhrady. „Jsme městem starých lidí, na které dolehla krize, jejich finanční situace není dobrá a opravdu si pro dávky musí chodit, poradit se. Dojíždění mi nepřijde vhodné a senioři nepolíbení technikou si sami online o dávky žádat nezvládnou. Snažím se vyjednat aspoň jednoho úředníka, který by u nás na radnici byl lidem k dispozici,“ dodává starostka.
Starostové se bouří
Podobné obavy panovaly třeba i v Lanškrouně v Pardubickém kraji. Proti rušení sepsalo 22 starostů z nejbližších obcí petici. Upozornili v ní třeba na to, že cesta bude mnohdy trvat i více než hodinu a půl a cena za jednosměrnou jízdenku může překročit i stokorunovou hranici.
Odpor se jim vyplatil. „Dohodli jsme se, že v příštích měsících nedojde k tomu, aby z obcí s rozšířenou působností zmizelo naše kontaktní pracoviště (úřadu práce),“ oznámil po kritice Jurečka, pod jehož resort úřady práce spadají.
Rušení úřadů práce je hloupost, zní z radnic. Starostové chtějí protesty |
Asi třicítka poboček včetně té lanškrounské tak zatím zůstane otevřená. Další padesátka ale takový „pardon“ nedostala. Na červeném seznamu jsou již zmiňované Vejprty nebo třeba Vranov nad Dyjí na jižní Moravě, přestože tamní pobočka obsluhuje klienty z 22 obcí.
„Postavili nás před hotovou věc, argumentují harmonogramem, přes který nepojede vlak. Prý by část agendy měla převzít pošta. To si ale neumím představit, pošťáci mají své agendy nad hlavu,“ říká starosta Vranova Lubomír Vedra (nez.).
Úřad práce ČR celou rošádu nazývá racionalizací své sítě a tvrdí, že chce sjednotit vytíženost poboček. Mezi důvody, proč je potřeba pobočky uzavřít, zmiňuje i bezpečnost úředníků. Za prvních deset měsíců letošního roku eviduje prý 689 útoků na své pracovníky. V desítkách případů došlo k fyzickému napadení nebo sexuálnímu obtěžování. V říjnu podal úřad práce devět trestních oznámení.
Všechno naopak?
„Na přepážky všech našich pracovišť postupně instalujeme bezpečnostní skla, policejní specialisté školí zaměstnance, zavádíme tísňová tlačítka, napojujeme naše pracoviště na policejní systém centralizované ochrany. Chystáme také nový objednávací a vyvolávací systém, který klienty identifikuje při vstupu pomocí občanského průkazu. Takto dokážeme zabezpečit pouze větší pobočky,“ zmiňuje generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
Že agresivita směrem k úřednicím roste, už MF DNES v minulosti popisovala. Problémy ovšem hlásila především větší města. „Útoky skoro neřešíme. Jsme menší obec, známe se tu, zabezpečení máme. Tady úředníci obavu o své bezpečí mít nemusí,“ oponuje starosta Vranova Vedra. Dodává, že naopak v centralizovaných pobočkách může být případných agresorů více a problémy se mohou kumulovat.
Bezpečnostní skla, napojení na policii. Úřady práce se opevňují před agresívními klienty |
Podle hejtmanky Karlovarského kraje a senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) se ovšem spory mohou přenést na pracovníky sociálních odborů měst, navíc změna pracoviště se může propsat i do zájmu úředníků „pracáku“ na pozicích setrvat. Téma chce ve středu znovu otevřít v Senátu. „Abychom rušení poboček odmítli,“ řekla.
„Vadí mi, že se všechno děje naopak. Nejdřív měly být všechny služby a agendy zdigitalizované, teprve potom jsme mohli postupně přistupovat k rušení poboček. Ne naopak,“ kritizuje Vildumetzová. Přidávají se i další hejtmani, Martin Netolický (3PK) z Pardubického kraje naznačuje, že argument bezpečnosti je jen zástěrkou pro finanční úspory.
Ředitel Krištof bude celou situaci ještě v úterý vysvětlovat senátorům na výboru pro sociální politiku.
