„Budou tu lidé, kteří nebudou mít na zaplacení nájmu svým ubytovatelům. Vláda přijala opatření, aby motivovala lidi z ubytoven najít si samostatné bydlení. Bohužel to naráží na nedostatek bytů a také na to, že dotyční z různých důvodů nejsou schopni samostatně bydlet, třeba právě z ekonomických důvodů,“ shrnula problém pro iDNES.cz Andrea Krchová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.
„Jsou to lidé, kteří nemůžou chodit do práce tak, aby si vydělali na standardní tržní nájemné. Takže budou zůstávat v ubytovnách, které i tak pro ně budou drahé, a po zaplacení částky za ubytování jim zbude méně než životní nebo existenční minimum, třeba 2 tisíce korun na měsíc. Buď úplně ztratí bydlení, anebo budou žít opravdu už v obrovské chudobě,“ popsala Krchová.
Třetí možností pro tyto lidi, o níž radši nemluví, a kterou nahlas nevyslovuje ani stát, jehož představitelé přtom oficiálně hovoří o maximální možné pomoci uprchlíkům, je ještě návrat těchto lidí domů na Ukrajinu, i když země čelí útoku ruského agresora.
Maximální výše humanitární dávky pro uprchlíka s postižením je teď 7290 korun
Dospělá osoba se zdravotním postižením a s dočasnou ochranou má nyní v České republice podle současných pravidel nárok na humanitární dávku ve výši 7 290 korun měsíčně. U dítěte se zdravotním postižením je to 5 235 korun, a pokud jde o dítě ve věku 6 až 10 let, vyplácí na něj stát 4 188 korun měsíčně.
Přitom například za nejlevnější lůžko v pražské ubytovně v Hloubětíně ve dvoulůžkovém pokoji s kuchyňkou, chladničkou, toaletou a sprchou je třeba zaplatit 7 150 korun měsíčně. A za lůžko v dvoulůžkové garsoniéře 9 580 korun měsíčně.
Ceny za nájem v hlavním městě jsou ještě vyšší, přičemž uprchlíci mají stíženou situaci tím, že nemohou majiteli garantovat, jak dlouho v místě budou bydlet. Hlavně kvůli tomu, že mají od státu časově omezenou ochranu, zatím jen do konce března příštího roku.
Vláda v novele lex Ukrajina, již sedmé, kterou před letními prázdninami začala projednávat Sněmovna, navrhla zvýšení humanitární dávky pro uprchlíky se zdravotním a tělesným postižením.
Pro děti by se z 5 235 korun měla zvýšit o 6 600 korun na 11 835 Kč a u uprchlíků nad 18 let ze 7 290 korun o 4 400 na 11 690 korun.
Proč mají mít přidáno všichni stejně a naši občané ne? diví se Pastuchová
„Já se ptám, proč mají mít přidáno všichni stejně? Naši občané taky nemají všichni stejně, je to podle druhu postižení,“ pustila se kvůli tomu do vlády při projednávání novely poslankyně ANO Jana Pastuchová.
„Důvod je hlavně ten, že od 1. září už tyhle osoby nebudou moci využívat zdarma bydlení, a budou si muset platit bydlení samy, protože objektivně si nemohou zajistit dostatečný příjem z práce. Navýšení je tedy kompenzací za ztrátu bydlení zdarma, která je obecně zpřísněním pro všechny Ukrajince,“ reagoval ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.
ANO nedokázalo pohřbít lex Ukrajina. Vadí mu příchod mužů v produktivním věku |
Krchová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty ale také upozorňuje, že výjimka už od začátku září skončí pro všechny zranitelné osoby, nejen pro lidi se zdravotním postižením.
„Mluvíme o seniorech, o lidech se zdravotními komplikacemi, o maminkách s malými dětmi a těmhle lidem stát říká: ‚Už vás nebudeme dál podporovat.‘ A potažmo tedy i to, že tady ti lidé třeba nemají zůstávat, přestože mnozí z nich se nemají kam vracet,“ řekla iDNES.cz Krchová.
ANO kritizovalo vládou připravenou novelu lex Ukrajina i při červencovém jednání sociálního výboru Sněmovny.
„Přece nemůžou dostat všichni stejně, neděláme to tak ani u českých občanů. Proč dáváte všem stejně? Vy dáte dítěti s ventilátorem stejně jako někomu, koho bolí záda. Proč tam není rozdíl, jako je u českých občanů?“ zlobila se Pastuchová. „Proč nedefinujete lehké, těžší a velmi těžké postižení?“ domáhala se vysvětlení od vládní koalice.
Až bude zákon v září Sněmovna projednávat ve druhém čtení, ANO se ho pokusí změnit. I s pomocí druhého opozičního hnutí SPD ale nemá dost hlasů na prosazení změn, tedy pokud nebude chtít rozlišit výši humanitární dávky podle míry postižení uprchlíka také vládní koalice.
„Pro udržitelnou podporu znevýhodněných uprchlíků je nezbytné, aby mohli vstoupit do standardního sociálního systému. Humanitární dávka není dostatečná a funkční,“ uvedla již dříve ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. K tomu se ale čeští politici nechystají.
Ekonomicky soběstační uprchlíci budou moci získat zvláštní dlouhodobý pobyt
Ekonomicky soběstační uprchlíci by mohli podle vládního návrhu novely lex Ukrajina získat v Česku zvláštní dlouhodobý pobyt. Podle Martina Exnera z hnutí STAN by se to mohlo týkat nižšího počtu desítek tisíc osob.
„Jedna z podmínek bude ekonomická soběstačnost, práce, nezávislost na státním systému podpory. Takoví lidé určitě dostanou nějaký typ dlouhodobého pobytu,“ řekl ministr Rakušan.
Uprchlíci se zvláštním dlouhodobým pobytem budou moci po pěti letech požádat o trvalý pobyt, tak jako jiní cizinci s dlouhodobým pobytem.
Nevládní organizace budou ještě usilovat o takovou změnu zákona, aby ekonomicky soběstačné ženy z Ukrajiny, která získají zvláštní dlouhodobý pobyt, měly také, stejně jako Češky, nárok na rodičovský příspěvek, když se jim v Česku narodí potomek.
Měsíčně přichází z Ukrajiny až dva tisíce mužů v produktivním věku
Stínová ministryně vnitra za ANO Jana Mračková Vildumetzová bude chtít řešit něco zcela jiného.
„Ten návrh vůbec neřeší příchody mužů v produktivním věku. Informovala jsem se na ta čísla na ministerstvu vnitra. Jen od ledna do června jich, podle jejich údajů, přišlo 11 691. Proto se logicky budu ptát, proč to nikdo neřešil s ukrajinskou stranou v rámci nedávného společného jednání obou vlád. I Ukrajina sama totiž dlouhodobě deklaruje, že to pro ně představuje velký problém,“ uvedla v pátek pro iDNES.cz Mračková Vildumetzová.
„Nesouhlasíme také s automatickým prodlužováním dočasné ochrany,“ naznačila, že při schvalování novely lex Ukrajina o pomoci uprchlíkům před Putinovou válkou se bude muset koalice spolehnout jen sama na sebe.
