"Přijímací zkoušky budou náročnější. Místo čtyř tisíc studentů jich přijmeme asi 3 700 nebo 3 800. To znamená o dvě stě či tři sta méně," řekl iDNES.cz rektor Českého vysokého učení technického Václav Havlíček.
Méně studentů se letos dostane také na brněnskou Masarykovu univerzitu. "Ve srovnání s minulým rokem by se pokles studentů přijímaných do bakalářských programů měl pohybovat kolem deseti procent," uvedl pro iDNES.cz rektor Mikuláš Bek s tím, že vysoká škola nebude snižovat počty studentů přijímaných do magisterských a doktorských studijních programů.
Přijímací testy již mají budoucí studenti Masarykovy univerzity za sebou. Podle Beka letos nebyly náročnější, ani přísněji hodnocené. "Přijmeme méně uchazečů, ale tento pokles více méně odpovídá snížení počtu podaných přihlášek, takže průměrná úspěšnost zájemců o studium zůstane zachována," uklidňuje Bek.
Omezit počet budoucích vysokoškoláků univerzitám uložilo ministerstvo školství s tím, že krok povede ke zvýšení kvality vysokoškolského studia. Náměstek ministra školství, někdejší rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm doplnil, že školy sice mohou doporučení ministerstva obejít, na studenty přijaté mimo stanovený limit ale nedostanou peníze ze státního rozpočtu (více o plánovaném snížení počtu vysokoškoláků čtěte zde).
Pro vysoké školy je přitom počet studentů důležitý. Odvíjí se od něj část jejich financování. Například nyní stát univerzitám ročně vyplácí na jednoho studenta zhruba 28 tisíc korun. Škola může dostat i více peněz. To se týká zejména oborů, které potřebují pro výuku náročné přístrojové vybavení.
"V příštím akademickém roce nám peníze klesnou o 60 milionů korun," uvádí Havlíček s tím, že na vzdělávací činnost má nyní škola více než jednu miliardu korun. "Kvůli podfinancovanému školství nemáme například prostředky na obnovu vybavení laboratoří nebo peníze na úpravu mezd. Tři roky jsme nenavýšili tarifní mzdy, takže nemůžeme přijmout kvalitní a mladé učitele," doplňuje rektor.
Zároveň poukazuje na to, že školy by o peníze příští rok přišly bez ohledu na snižování počtu přijatých studentů. Vláda v březnu schválila, že seškrtá příští rok rozpočet školství o 2,5 miliardy korun (více o zmrazení výdajů ze státního rozpočtu čtěte zde).
Univerzity hospodaří s 21 miliardamiPodle rozpisu rozpočtu vysokých škol na rok 2012 mají univerzity letos ze státního rozpočtu dostat celkem 21 miliard a 222 milionů korun. To je o 5,36 procenta méně než tomu bylo v roce 2011. Více než 18 miliard z toho jdou na běžnou činnost škol, další peníze jsou určeny podle ministerstva školství na programové financování. Podle ministerstva školství vznikl záměr snížit počty studentů na vysokých školách už před třemi lety. Naplnit se ho podařilo teprve letos, tedy v akademickém roce 2011/2012. "Je to díky změněné metodice," vysvětlilo ministerstvo. Počet vysokoškolských studentů Zdroj: Český statistický úřad |
Rektor Bek je v tomto ohledu optimističtější. "Snížení počtu studentů nemusí pro univerzity nutně znamenat ztrátu finančních prostředků. Peníze, které vysoké školy na výuku dostanou ze státního rozpočtu, bezprostředně nesouvisí s limity počtů financovaných studentů. Například Masarykova univerzita již v minulosti nedostávala peníze na absolutní počty přijatých," míní Bek.
Snižování ano, tvrdí univerzity, ale ne plošné
Oba rektoři se shodují na jedné věci. Podle nich by ministerstvo nemělo snižovat počty studentů plošně. Podle Havlíčka je to nepřijatelné zejména u škol s přírodovědným a inženýrským zaměřením.
"Pokud se Česká republika rozhodla založit svoji energetickou koncepci na jaderných elektrárnách, tak pro mě konkrétně je absurdní, že nedostaneme zaplaceny všechny studenty, kteří studují jaderné inženýrství. Myslím si, že by to mělo být snižování selektivní podle potřeb státu," řekl iDNES.cz Havlíček.
Výhrady má i rektor Masarykovy univerzity. "Jakkoliv je správná teze, že v navazujícím magisterském studiu nemá pokračovat každý, v případě výzkumných univerzit, mezi něž Masarykova univerzita patří, považuji snižování počtu magisterských a doktorských studentů za nešťastné," tvrdí Bek, jehož předchůdcem je současný ministr Petr Fiala. "Výzkumné univerzity by se měly více soustředit právě na vzdělávání navazujících magistrů a doktorandů a méně na bakaláře, které by měly přijímat i z jiných škol," je přesvědčený Bek.
Je možné, že výtky vysokých škol budou nakonec ze strany ministerstva vyslyšeny. "Pan ministr školství ve čtvrtek na jednání konference rektorů naznačil, že hodlá připravit diferencované snížení. Ale to bude až o rok později, protože nyní už přijímáme studenty pro akademický rok 2012/2013," popsal Havlíček.
