Za znevýhodněné považují odborníci například dítě rodičů se základním vzděláním, které v praxi skutečně častěji propadá. Z množství údajů vytvořili mapu. Z ní lze například vyčíst, že matkám do 18 let se rodí děti nejčastěji na Tachovsku, v Jeseníku, Krnově nebo Bruntále.
Nejpočetnější rodiny, v nichž má matka jen základní vzdělání, jsou v Ostravě, Brně a v Kladně, Ústí nad Labem nebo v Chebu. Zmíněné jevy jsou podle expertů pro děti rizikové faktory.
„Tento indikátor ukazuje na početné chudinské komunity ve velkých městech. Například Brno je hodně etnicky segregované a je na tom jen o trochu lépe než Ústí nad Labem. Zato v Praze se situace zlepšila poté, co se rozptýlil Karlín,“ popsal Daniel Hůle z Demografického informačního centra, které se na rozsáhlém šetření podílelo.
Povinná školka je nesmyslný nápad, míní autoři projektu
Tvůrci rozsáhlého průzkumu na základě svých zjištění odmítli návrh exministra školství Marcela Chládka posílat pětileté děti do školky povinně. Odvolaný ministr chtěl, aby se díky tomu sociálně znevýhodnění chlapci a dívky lépe připravili na školní docházku.
Autoři průzkumu ale spočítali, že mezi 11 tisíci pětiletých dětí, které do školky dnes nechodí, je sociálně znevýhodněných jen 1 500. Zatížit kvůli nim povinnou docházkou všechny děti je podle výzkumníků špatně.
Co také mapa ukázala● V Ústí nad Labem je podle mapy sociálně znevýhodněných dětí dvakrát více takových případů, než je průměr v Česku. Podobně zhoršená situace je také na Ostravsku. ● V Ostravě se narodí přes 6 procent dětí matkám se základním vzděláním. ● Nejvíce dětí ze znevýhodněných rodin chodí do školky například v Písku, Příbrami, dobře jsou na tom i rodiny na Moravě, a to zejména v Uherském Brodě, Uherském Hradišti, Pohořelicích, Opavě či Frýdlantu. ● Stoprocentně plné jsou školky ve značné části Středočeského kraje, Liberci, Mladé Boleslavi či Mostě. Naopak v Praze, Brně a Ostravě je naplněnost 95procentní. |
„Když půjdete na komára s bagrem, komár uletí a rozryjete celou zahradu,“ přirovnal záměr Štěpán Moravec ze společnosti Tady a teď, který se na dvouletém průzkumu iniciovaném ministerstvem školství podílel.
„Dnes panuje v docházce do školky značná volnost a rodičům by se určitě příčilo psát omluvenky třeba kvůli rýmě. Nehledě na to, že v Česku existuje zhruba osm tisíc dětí, kterým se rodiče chtějí v předškolním věku věnovat doma a po svém,“ doplnil Moravec.
Odborníci navíc namítají, že jediný rok nevyřeší handicap znevýhodněných dětí. „Vzdělávání má efekt, jen když je dlouhotrvající. Tyto děti by měly chodit do školky od tří let a ideálně by se s rodinami mělo pracovat ještě dříve. Aby se děti naučily žít v kolektivu, respektovat pravidla a autority,“ míní proděkanka pražské pedagogické fakulty Jana Kropáčková.
Autoři naopak posvětili záměr, aby měli rodiče nárok na umístění dítěte ve školce už od tří let (dnes je to až od pěti let). „Detailní analýzou jsme došli k závěru, že za dva roky už problém s kapacitami mít v Česku nebudeme. Letos počet pětiletých dětí kulminuje, další roky bude vyjma Brna klesat,“ dodal Hůle.
Projekt také zmapoval naplněnost mateřských školek. Stoprocentně plná jsou například zařízení ve Středočeském kraji, Liberci, Mladé Boleslavi či Mostě. Zato největší města jako Praha, Brno a Ostrava mají ještě zhruba pětiprocentní rezervu.
