„Lidé si pod nehmotným dědictvím představí kroje a verbuňk, ale současný záběr se rozšiřuje,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa, podle kterého je zápis pivní kultury na Seznam nehmotného dědictví velký úspěch.
„Vnímejme pivní kulturu jako fenomén, který je spojen s našimi předky. Hospody byly jedny z mála míst, kde se mohlo otevřeně mluvit,“ pokračoval s tím, že pivní kultura spojuje českou společnost.
S tím souhlasí i prezident svazu minipivovarů Michal Voldřich. „Nemáme tolik věcí, kterými se můžeme pochlubit jako je pivovarství a pivní kultura,“ komentoval zápis.
České nehmotné dědictví UNESCO
|
Ředitel národního ústavu lidové kultury Martin Šimša zdůraznil vliv piva na knižní a filmovou kulturu. „Nad pivem se přemýšlí o literatuře a vlastenectví. Aby to nebylo jen o té chuti,“ řekl.
O důležitosti piva v české kultuře mluvil také vědecký pracovník Sociologického ústavu AV Jiří Vinopal. „Úkolem bylo, abychom českou pivní kulturu konzistentně přemýšleli,“ doplnil s tím, že v Česku se točí řada událostí kolem piva, ať už jde historii, literaturu nebo kulturní události, jako například slavnosti piva.
„Z výzkumu víme, že je pivo považované za část kulturního dědictví. Češi jsou patrioti, většina se shoduje, že je pivo národní nápoj a že se s ním můžeme pyšnit ve světě. Jde o symbol historie a něčeho, v čem jsme výjimeční. Je součástí národní identity a spojuje a stmeluje společnost,“ vysvětlil s tím, že by lidé měli dát v pivní kultuře přednost kvalitě před kvantitou.
Ministr kultury zápis následně stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 000 lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
Pivní kulturu teprve zkoumáme, zápis do UNESCO potrvá roky, říká šéfka svazu |
Zápis na seznam, jehož účelem je ochrana a rozvoj nemateriálního kulturního dědictví na území ČR, doporučila Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Nominaci vypracoval Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s odborníky.
„Jsme hrdí na to, že se právě kultura spojená s pivem stává součástí nehmotného kulturního dědictví České republiky. Zápis nám nyní pomůže tuto mimořádně unikátní kulturu dále udržovat, chránit a rozvíjet,“ řekl výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.
Česko se po Německu a Belgii stává třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Belgická pivní kultura byla v roce 2016 zapsána i na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).
„Netajíme se tím, že i my bychom rádi v budoucnu usilovali o zápis na seznam UNESCO. Nyní musíme prokázat, že umíme o naši pivní kulturu pečovat a rozvíjet ji, a potom se uvidí,“ dodal Slunečko.
V Brně se jeden čas nedalo pít pivo, říká historik. Bylo nápojem chudých |
Pivní kulturu jako národní poklad a fenomén ocenil Baxa i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Chmelová oblast Žatec už tam je a čekáme na vás s otevřenou náručí. Věříme, že se k nám jednou do světového dědictví UNESCO pivní kultura připojí,“ řekl Výborný.
Česká pivní kultura podle svazu pivovarů propojuje nejmenší venkovské hospody i velké, vyhlášené městské pivnice a restaurace, jejich hosty i hospodské. Zápis mimo jiné oceňuje kultivaci krajiny v podobě pěstování chmele a ječmene, tradiční umění sládků i řemeslo výčepních.
Ve všech významných etapách dějin byla česká pivní kultura důležitou součástí setkávání lidí a výměny názorů, a zásadně tak podporuje vzájemnou pospolitost, uvedl svaz.
