"Ještě předtím, než dojde k uzavření smlouvy mezi zařízením a opatrovníkem, musí takové umístění schválit soud. Považuji přitom za samozřejmé, že se soud seznámí s důvody, proč je umístění do zařízení navrhováno, a zjistí i názor opatrovance," vysvětlil Varvařovský správný postup.
Ombudsman tak rozhodl na základě stížnosti Jaroslava Červenky, kterého jeho opatrovník v únoru umístil do uzavřeného domova se zvláštním režimem kvůli rehabilitaci.
Inspirace SlovenskemNa Slovensku řešení, které přijal český ombudsman, funguje už několik let. Tamní Ústavní soud už v roce 2000 rozhodl, že takové omezení lidských práv vyžaduje soudní přezkum, protože není možné, aby důvodem omezení svobody člověka byl nedostatečný právní mechanismus. Soud při tom doporučil použít institut takzvaného detenčního řízení. |
"Následně uzavřel smlouvu o pobytu s ředitelem ústavu. Červenka o jednání nevěděl a nezúčastnil se ho, přestože je schopný plně chápat smysl smlouvy. Jedinými důvody Červenkova nuceného pobytu v ústavu byla domněnka opatrovníka, že není schopen žít sám ve svém bytě, a skutečnost, že ho soud zbavil způsobilosti k právním úkonům," uvedla právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených Barbora Rittichová.
Červenka se obrátil na policii i opatrovnický soud, věcí se ale nikdo nezabýval. "Režim, kterému byl v ústavu podroben, bez možnosti vycházek, se téměř podobal vězení. Vzhledem k jeho statutu osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům měl prakticky odejmut přístup ke spravedlnosti," popsala situaci Rittichová.
Červenka se proto obrátil na ombudsmana, který pak vydal průlomové stanovisko. "Dosud totiž nebyly speciálním řízením upraveny situace, kdy může být osoba omezená nebo zbavená způsobilosti k právním úkonům držena v takovém ústavu proti své vůli," dodala Rittichová.
Ombudsmanovo vyjádření je právním názorem a doporučením opatrovníkům, jak by se měli chovat, řekla ČTK mluvčí ombudsmanovy kanceláře Iva Hrazdílková.
