Osmašedesátiletý Karel žije 4,5 měsíce s umělým srdcem. Problémy ho trápily celý život a za posledních pár let vystřídal dva kardiostimulátory, ten poslední měl dokonce s defibrilátorem. Srdci však nic nepomáhalo. „O možnosti voperování umělého srdce jsem se dozvěděl v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Byla to moje jediná možnost,“ vzpomíná.
„Hlavním důvodem, proč jsme pana Soukupa jako kandidáta pro umělé srdce vybrali, byla jeho velká chuť žít,“ uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Ivan Netuka. „Pro mě byla tou hlavní motivací tehdy šestiměsíční vnučka. Její fotku jsem měl i na sále při operaci,“ prozradil pacient.
Operace trvala přibližně osm hodin a proběhla zcela bez komplikací. „Cítil jsem se skvěle. Kvůli dlouhému předchozímu pobytu v nemocnici, jsem se ale musel znovu učit chodit,“ popsal Soukup. Nyní s sebou dotyčný musí všude nosit tašku se čtyřmi bateriemi, která je s ním spojená kabelem skrz břišní stěnu. „Baterie se pravidelně obměňují a nemohou se vyměnit všechny najednou, umělé srdce by tak přestalo fungovat. Pacient se proto musí na výměnu přesně soustředit, aby neudělal chybu,“ vysvětlil Netuka.
Umělé srdce váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. „Až se podaří vyvinout baterii, která bude dost malá, aby se dala zašít do pacienta, bude to alternativa k transplantaci srdce,“ řekl přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.
Nesmíte se dotýkat věcí s elektrickým napětím
Hlavním omezením pacientů s umělým srdcem je zákaz koupání. Ani Karel Soukup se proto nesmí koupat například ve vaně nebo v bazénu, může se jenom sprchovat. Také se nesmí dotýkat věcí pod elektrickým napětím. „Bez problémů ale konečně můžu pracovat na zahrádce, jezdit na výlety nebo se věnovat své vnučce. Dietu žádnou držet nemusím a jediné čeho se obávám je, abych někde neupadl,“ sdělil Soukup.
Poprvé tuto srdeční náhradu kardiochirurgové použili v roce 2013 ve Francii, Česko je třetí zemí. První pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.
Pacientům, kteří čekají na transplantaci srdce, pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny od roku 2003 do konce loňského roku tamní lékaři voperovali celkem 351 různých typů mechanických srdečních podpor. Loni jich bylo 41, letos v IKEM počítají asi s 45 takovými operacemi. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEM i další české nemocnice.
