Umělá inteligence se stává běžnou součástí klinické praxe. Celkem 67,6 procent zdravotnických zařízení v dotazníku uvedlo, že ji využívají nebo alespoň testují. Dalších 15,2 procent sdělilo, že AI sice nevyužívají, ale její zavedení plánují. Zbylých 17,1 procenta o využití umělé inteligence zatím neuvažuje.
Zdaleka nejčastěji se AI podle průzkumu využívá v radiologii, kde s ní pracuje 82,9 procent respondentů. V kardiologii využívá umělou inteligenci 41,9 procent dotázaných a v gastroenterologii 39 procent. Uplatnění má ale i v očním lékařství, onkologii či chirurgii.
Odhalí nádor, vybere vhodné vajíčko. AI už využívá víc než polovina českých nemocnic |
Naopak nejméně uváděla zdravotnická zařízení využití AI v rámci intenzivní péče, laboratoří a urgentních příjmů, v průzkumu je uvedlo shodně 1,9 procent dotázaných.
Podle konzultanta pro umělou inteligenci Adama Gřunděla mají zdravotnická zařízení zájem o pilotní projekty i sdílení zkušeností. „Z průzkumu vyplývá, že umělá inteligence není využívána pouze ve velkých nebo středně velkých zdravotnických zařízeních, ale začíná se uplatňovat i v menších a specializovaných provozech, jako jsou zařízení následné péče, rehabilitační ústavy nebo zařízení zaměřená na péči o duševní zdraví,“ řekl.
Rychlejší vyšetření, kratší čekací doby
„V oblasti zobrazovacích metod představuje umělá inteligence další z nástrojů, který významně napomáhá k detekci patologických nálezů a k rychlejšímu a přesnějšímu zpracování obrazových dat,“ vysvětlil Lukáš Lambert, přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol a Homolka.
Lambert také zdůraznil, že určitou formu umělé inteligence dnes využívají všechna pracoviště, protože je integrována v přístrojích. Podle něj může jít například o odstranění šumu při zobrazování. Dodal, že AI může pomoci zkrátit čekací doby, rychleji vyšetřit pacienty a také zvýšit jejich komfort.
Na vyšetření čekáme měsíce, vadí lidem. Vojtěch slibuje, že pomůže digitalizace |
AI ale nemá ve zdravotnictví nahradit lékaře. „Jde o pokročilý nástroj, který radiologovi pomáhá dospět k přesnější diagnóze a tím přispívá i k lepší péči o pacienty,“ řekl Lambert.
„Další rozvoj umělé inteligence ve zdravotnictví bude úzce souviset s kvalitním vzděláváním zdravotnických pracovníků. Je zásadní, aby zdravotníci rozuměli možnostem i limitům těchto technologií a dokázali je bezpečně a efektivně využívat v klinické praxi,“ uvedl David Zogala, přednosta Ústavu nukleární medicíny VFN a místopředseda pro vzdělávání České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP.
Nová národní strategie
Na podporu nových technologií se chce soustředit také vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prohlásil, že se tématu od začátku roku věnuje nová sekce jeho rezortu. Na starosti bude podle něj mít například přípravu národní strategie pro AI ve zdravotnictví. Vojtěch ji chce představit do konce roku.
Jednotnou resortní strategii zavádění AI by podle průzkumu uvítalo 84,7 procent respondentů. Očekávají od ní jasné nastavení pravidel, priorit a podpory implementace.
Třetí oko lékařů. V nemocnicích hlídá rentgeny umělá inteligence |
„Technologie na bázi umělé inteligence se ve zdravotnictví využívají poměrně dlouho, minimálně několik let. Faktem je, že dnes už velká řada nemocnic, zejména těch velkých, tyto technologie využívá,“ řekl Vojtěch.
Podle ministra má AI ve zdravotnictví vícero využití, kromě diagnostiky či zobrazovacích metod by mohla pomoci třeba v administrativě. „Hodně si slibuji od toho, že administrativa, například propouštěcí zprávy, může být těmito technologiemi výrazně usnadněna a automatizována,“ doplnil.
To potvrzuje také místopředsedkyně České asociace sester Moravskoslezského kraje Petra Krulová. Podle ní může najít využití i v plánování péče nebo sledování zdravotního stavu pacientů. „Klíčové je, aby její zavádění probíhalo s důrazem na praxi a zapojení zdravotnického personálu,“ dodala.
