Psal se rok 1955, když matematik John McCarthy z univerzity v Dartmouthu přišel s projektem, který nazval Limity umělé inteligence. Chtěl zjistit, jak by počítače mohly používat jazyk, pracovat s myšlenkami a pojmy a řešit problémy způsobem, kterým to zatím umějí jen lidé, a samy se v tom zlepšovat.
Aniž by to tehdy před 70 lety mohl kdo tušit, vznikl obor, který je po desítkách let výzkumu pro další vývoj lidstva přelomový. Podle vizionářů už brzy nebude existovat odvětví nebo lidská činnost, kam by umělá inteligence (AI) nepronikla.
Příležitost, nebo hrozba?
„Nemám nejmenších pochyb o tom, že AI znamená již dnes obrovskou výzvu naší civilizaci. Je schopná nám pomoci vyřešit řadu problémů, stejně jako mnohé způsobit či prohloubit,“ říká egyptolog Miroslav Bárta, kurátor a spoluautor výstavy Futurum exmachina, která má podtitul Umělá inteligence a civilizace.
Umělá inteligence může snižovat tu lidskou, potvrzuje studie Microsoftu |
„Nemálo povolání bude během krátké doby nahrazeno a zvítězí ten, kdo bude schopen změně porozumět, chápat svět v nových kontextech, formulovat správné otázky a zajistit dostatek energie, kterou AI v nebývalé míře vyžaduje,“ dodává.
Venkovní výstava umístěná v parčíku v ulici Na Kampě představuje široký vhled do stále častěji diskutovaného tématu, k němuž se značná část veřejnosti staví zatím velmi rezervovaně nebo s obavami. Na to mají autoři expozice odpověď: AI a lidská spolupráce je o hledání správné rovnováhy. AI usnadňuje komunikaci, pomáhá strukturovat nápady a dokáže nestranně utřídit složitou problematiku.
Už dnes se bez ní neobejdou v průmyslu a zemědělství, pomáhá vodohospodářům, energetikům, meteorologům nebo třeba lékařům, učitelům, umělcům či kreativcům. Například miliony lidí hledají denně úlevu od svých starostí u AI psychologů, archeologům zase tato technologie pomáhá zpřesnit výzkum a analyzovat a interpretovat získaná data.
Filozofové předpověděli, kterak zlé myslící stroje ovládnou svět. Už zase |
Tato a jiná konkrétní využití AI v praxi ukazuje 40 velkoformátových panelů s fotografiemi a srozumitelnými popisky, které vytvořili významní čeští vědci. Expozice umožňuje návštěvníkovi pochopit fenomén umělé inteligence, nabízí informace, ale také inspiraci k zamyšlení o roli člověka v rozvoji a využívání AI.
Autoři však rovněž pojmenovávají hlavní hrozby, které spočívají například ve ztrátě kontroly, zneužití AI k válečným účelům nebo dezinformacím.
AI hned v prvním proslovu nového papeže
„Máte před sebou 40 příběhů, které jsou plné objevů, inovací i osobností, které jsme připravovali několik let,“ řekl hlavní spoluautor výstavy Marek Novák, zakladatel Newman & Friends.
„Nedávno mě například velmi zaujal nový papež Lev XIV. Hned v jeho prvním papežském projevu byla umělá inteligence důležitým tématem. Zdůraznil, že i role církve bude ve spojení s umělou inteligencí vysoká a že bude apelovat a dohlížet na to, aby principy a technologie umělé inteligence byly využívány ve prospěch všech a hlavně pro zachování lidské důstojnosti, lidské práce a spravedlnosti,“ dodal Novák.
„Každý může na výstavu přijít a přemýšlet o tom, co z ní je pro něj využitelné a pomůže mu v pracovním i osobním životě, počínaje studenty a učiteli a konče námi všemi, protože já jsem se během přípravy výstavy a společné práce se spoustou skvělých autorů dovídal nové a nové věci,“ řekl Bárta.
Počítače nás nevytlačí, nemají vědomí
Vladimír Mařík z ČVUT, zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, na vernisáži výstavy zdůraznil, že bez AI se společnost do budoucna neobejde.
„Na dvou panelech, jejichž jsem autorem, jsem chtěl především přispět k uklidnění lidí - umělá inteligence není nebezpečná, naopak už ji využíváme a bez ní se neposuneme dopředu. Jde o panel, který se zabývá umělou inteligencí v průmyslu, protože průmysl vytváří hodnoty, a ty denně využíváme ve svých životech. AI je tam už nezastupitelná. Druhý panel se zabývá aplikacemi v lékařství, kam už AI také proniká. Chtěl bych ale zdůraznit, že v medicíně je lékař jediný a poslední, kdo léčí a rozhoduje. AI je jen pomocný nástroj,“ řekl Mařík
Konec písemek? Žáci podvádějí s umělou inteligencí, učitelé to nepoznají |
Upozornil také na jeden z panelů, který se věnuje souvislosti vztahu AI a vědomí. „Stroje nás začnou ohrožovat teprve tehdy, až budou mít vědomí. Zatím ho nemají a počítače dnešního typu, ani ty kvantové, ho nikdy ani mít nebudou. Proto se nebojme, že nás jednoho dne vytlačí,“ dodal Mařík.
Venkovní výstava Na Kampě je přístupná 24 hodin denně a zdarma. Velkoformátové panely mají solární osvětlení, takže prohlídka je možná i po setmění. Potrvá do 29. června. Pak se podle producentky Olgy Menzelové Kelymanové během tří let postupně vystřídá v dalších 17 městech.
