Nejčastěji s ChatGPT „mluví“ lidé do 24 let, mezi kterými jej dokonce vyzkoušel každý druhý. „Přestože byl chat hodně medializován, zkušenost s ním je velmi malá,“ přiblížil Václav Moravec z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK. Podotkl, že o ChatGPT mají větší zájem vysokoškoláci.
Michal Kormaňák z agentury Ipsos uvedl, že více než polovina lidí k umělé inteligenci zastává ambivalentní názor – myslí si, že technologie mají stejně tak pozitivní jako negativní dopady. „Muži jsou přitom o něco optimističtější, stejně jako mladí lidé do 34 let,“ podotkl.
Nejvíce skeptickou skupinou jsou lidé ve věku 35 až 54 let. Šest z deseti lidí pak podporuje pozastavení vývoje umělé inteligence, jak apelují někteří odborníci a odbornice.
Lidé si uvědomují, kde se nejčastěji setkávají s umělou inteligencí: téměř polovina lidí ví, že tato technologie je součástí chytrých hodinek a náramků, které analyzují jejich zdraví a pohyb. Umělá inteligence se však týká také nakupování online, nástrojů k přehrávání hudby nebo zařízení v domácnosti, čehož si je vědoma zhruba třetina populace.
Vyzkoušeli jste ChatGPT nebo jiný jazykový model s umělou inteligencí?
Luboš Král z Centra umělé inteligence pod Fakultou elektrotechnickou na Českém vysokém učení technickém (FEL ČVUT) jmenoval některé z odvětví, ve kterých se umělá inteligence nejrychleji rozvíjí. Kromě kybernetické bezpečnosti jde například také o školství: „Učitel používá asistenčního systému, aby věděl například to, zda jsou žáci soustředění, nebo jestli si vědí rady a podobně,“ nastínil.
Česko je přitom jedna ze zemí, které umělá inteligence může přinést největší prospěch. Při využití jejího potenciálu a automatizace by se mohl dynamicky zvětšit nárůst ekonomiky v příštích 16 letech, a to o 3,9 procent ročně. „Když se příležitosti chytíme, můžeme růst zásadně více,“ podotkl Král.
Pozitivní dopady může mít umělá inteligence například na boj s chudobou a hladomorem, pro zlepšování zdraví nebo také pro rovnost žen a mužů. Ve stejných oblastech však může mít i negativní dopady, a to pokud se budou rozevírat nůžky mezi vyspělými a rozvojovými společnostmi.
AI zároveň nahraje velkým firmám, které budou mít možnost tyto technologie nasazovat a používat, a tím získávat více prostředků.
KOMENTÁŘ: Nečekejme lidskost. Překotný vývoj umělé inteligence vyvolává obavy |
Umělá inteligence jako budoucnost žurnalistiky?
Dvě třetiny české populace si neuvědomují, že některé články v českých médiích mohou být vytvořeny pomocí algoritmů, vyplynulo z průzkumu agentury Ipsos. Téměř polovina lidí považuje využití AI v žurnalistice za pokrok, ale třetina lidí stále nedokáže její vliv na média posoudit.
Například Česká tisková kancelář (ČTK) tento způsob využívá od roku 2018. Dodnes je takových textů v infobance agentury 3 500.
Šéfredaktorka ČTK Radka Matesová Marková podotkla, že právě agentura byla prvním médiem, které použilo automatizaci pro tvorbu zpráv. „Agenturní zpravodajství má velmi podobnou strukturu textů, takzvanou obrácenou pyramidu,“ nastínila, proč je automatizace pro agenturní zpravodajství vhodná.
Agentury navíc samy nekomentují a mají nižší podíl investigativních článků, naopak převažuje práce s daty a jejich vyhodnocování.
GLOSA: Proč se novináři nemusí bát umělé inteligence |
„Je možné, že některá místa zaniknou, ale část práce se bude přesouvat jinam. Novinářům se tak mohou uvolnit ruce k tomu, aby se dostali ke kreativnější práci,“ podotkla Marková.
ČTK automatizuje například statistiky dopravních nehod, kurzové zpravodajství nebo jednoduché zprávy o počasí. Kromě tvorby textů pomáhá AI třeba v přiřazování fotek z fotobanky ke zpravodajským textům.
Používají se také překladače z češtiny do slovenštiny pro slovenské klienty. Kvalita překladu je podle Markové velmi dobrá, téměř nerozpoznatelná. Na pozoru je podle ní třeba se mít před rešeršní činností nebo ověřováním. Riziko je také zdrojování nebo zkreslení při parafrázích.
