Odkud pocházíte a jak jste se dostala na linku Sluchátko?
Pocházím z Charkova. Do Česka jsem přijela 6. března. Na začátku jsme s rodinou bydleli u jedné rodiny. Poté se o mé situaci dozvěděli další lidé a nabídli nám dům, který jsme měli k dispozici. Nyní jsme v bytě v Praze.
Známý rozeslal můj životopis do různých organizací, až se mi ozvali z Terapeutické linky Sluchátko.
Jste vystudovaná psycholožka. Čím jste se zabývala před útěkem z Ukrajiny?
Před válkou v roce 2014 jsem měla soukromou psychoterapeutickou praxi. Když válka začala, byla jsem součástí mobilního týmu UNFPA při OSN sociálně-psychologické pomoci ženám, které se staly obětmi násilí ve válečných oblastech. Tým přijížděl na místa, kde byly skupiny migrantů. V týmu, který měl 125 psychologů, jsem se zaměřovala na pomoc invalidům, kteří zažili válečné násilí. Měla jsem s pár takovými zkušenosti již ze své soukromé praxe.
Šlo o moji první zkušenost v tak velké mezinárodní organizaci, která se na toto téma zaměřuje. Práce v mobilních týmech byla asi tím nejtěžším, co jsem ve své praxi zažila. Práce nebyla časově omezená, lidé se nacházeli ve velmi těžkých psychických stavech. Poté jsem založila vlastní fond sociálního zdraví, který se zabýval rehabilitací žen, jež násilí zažily.
Terapeutická linka SluchátkoJe určená všem, kteří se cítí zasaženi děním na Ukrajině. Volat je možné v pracovní dny mezi 9 a 18 hodinou a každý má k dispozici šest anonymních hovorů zdarma. Pracovníci mluví česky a anglicky, někteří i ukrajinsky či rusky. |
Kolik lidí přibližně volá a jaké jsou jejich nejčastější problémy?
Volá jich čím dál tím více, protože se o nás dozvídají. Celkově již jde o desítky lidí. Jejich problémy se budou v průběhu času měnit v závislosti na životní situaci. Volají v případě, že už mají vše zařízené (mají kde bydlet, co jíst, vyřešili si potvrzení, pozn. red.).
Nejčastěji se bavíme o tom, že chtějí zpátky domů. To pak lidem brání se adaptovat v novém prostředí. I když mají všechno zařízené a chodí třeba i do práce, mají bydlení, peníze i jídlo a oblečení. Stejně jsou psychicky pořád myšlenkami doma na Ukrajině a nemohou se od toho odpoutat.
Deník Ukrajinky: Syn musel odjet zpět domů, máme strach z 9. května |
Mohla byste uvést příklad, s čím se mimo jiné u klientů potýkáte?
Potýkají se s poruchou spánku, nemohou jíst nebo normálně fungovat. Jedna klientka ze skupinové terapie mi řekla, že si neumí představit, jak by měla žít dál. Nachází se v Evropě, v bezpečí, ale je tady spousta Rusů. Chápe, že hodně z nich jsou hodní lidé, ale necítí se v bezpečí, má strach, protože neví, komu může věřit. Kdo z nich vlastně páchal válečné násilí a kdo ne. Je zmatená, ztracená, jak se v té situaci zorientovat.
Na pacientky z Ukrajiny jsme připraveni, říkají čeští gynekologové |
Zmínila jste, že je to náročné i pro vás. Co pak se sebou děláte, abyste se dostala do pohody?
V týmu máme supervizora, hodně zkušeného psychologa, který s námi pracuje. Pomáhá nám při pravidelných supervizích. Každý psycholog na lince k němu dochází pro poskytnutí pomoci, aby se zbavil napětí a stresu, které na sebe přebírá. Hodně nám při skladbě týmu záleželo na tom, abychom měli vůči stresu odolné psychology a terapeuty. Také sami vědí, jak by se sebou měli pracovat a jak velké množství stresu zvládat.
A jak s lidmi pracujete, když vám na linku zavolají?
Každý klient má šest hodin pomoci zdarma. Když zavolá poprvé, tak má s psychologem padesát minut a mohou se domluvit na dalším sezení nebo může zavolat opakovaně.