„Přítel je Ukrajinec a s Ukrajinci pracuje. Začalo to vlastně tím, že jsme potřebovali ubytovat rodinu jeho zaměstnanců. Moje mamka dala na svůj Facebook prosbu o ubytování a sešlo se tolik lidí, že nám nezbývalo než to dát do excelové tabulky a nabízet ubytování lidem, kteří ho potřebovali,“ vysvětluje dvaadvacetiletá Valerie C., jak se k dobrovolné pomoci vůbec dostala.
Informace o kapacitách následně sdílela jak pro české přátele na Instagramu, tak pro Ukrajince skrze telegramové kanály. Potřeby uprchlíků se prý velmi lišily.
Kromě jazykové bariéry způsobovalo Ukrajincům největší problémy chování některých zaměstnanců úřadů.