Ukrajinské tanky a transportéry severně od Krymu (12. srpna 2016)

Ukrajinské tanky a transportéry severně od Krymu (12. srpna 2016) | foto: AP

Válka na Ukrajině nespustí masovou migraci do Evropy, ukázala studie

  • 45
Až dva miliony lidí, které na východu Ukrajiny postihla válka, neuvažují o migraci na Západ. Vyplývá to z výzkumu geografů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pokud Ukrajinci přicházejí do střední a východní Evropy, rozhodují se tak hlavně na základě své ekonomické situace a míří především do Polska.

„Šlo o to prozkoumat, zda konflikt s Ruskem o Krym a Donbas vyvolal a do budoucna vyvolá nějaké změny v migraci ukrajinské populace především ve vztahu k Visegrádu a Evropské unii,“ uvedl vedoucí výzkumu Dušan Drbohlav.

Jeho výzkumný tým Geomigrace z Přírodovědecké fakulty UK s mezinárodními partnery v těchto dnech vydává knihu o migraci do EU po Majdanu. Geografové rok točili i rozhovory s lidmi, kteří už emigrovali, nebo se do vlasti vrátili a ptali se i migračních expertů zemí Visegrádu kromě Maďarska.

„Ukazuje se, že vnitřně vysídlení se pravděpodobně do budoucna nedají masově do pohybu. Důvod je ten, že jsou většinou z východní části Ukrajiny a ta spádovala migračně na Rusko,“ konstatoval Drbohlav.

Anexe Krymu Ruskem a válečný konflikt na východě země pozměnily podle vědců migrační vlnu z Ukrajiny i v rámci samotné země. Ukrajina je politicky nestabilní a má ekonomické problémy. Výzkum ukázal, že ve své vlasti východní Ukrajinci čelí problémům s integrací, diskriminací na trhu práce, těžko se dostávají k sociálním dávkám i humanitární pomoci a často nejsou příznivě přijímáni ani západními krajany.

Ukrajinci míří hlavně do Polska

Výzkum se proto zabýval i zahraniční migrací Ukrajinců. Země Visegrádu jsou Ukrajině blízké jazykově a kulturně a také prosperující ekonomikou. Zatímco Slovensko a Česko nepociťují výrazné navýšení imigrace z Ukrajiny, žádostem o azyl a pracovní víza čelí Polsko.

Má liberálnější migrační politiku, která vyšla vstříc Ukrajincům. Mohou využívat půlročních pracovních pobytů, poznamenal Drbohlav. Jen v polovině roku jich přicestovalo do Polska kolem půl milionu. Čeští geografové proto svůj výzkum chtějí prezentovat i v Bruselu.

Ukrajinci nicméně tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku a jsou dlouhodobě druhou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce(více jsme psali zde). Toho chce využít i česká vláda při řešení nedostatku pracovních sil na trhu práce . Pokud by se nedařilo zaplnit všechny pozice, chtěl by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zefektivnit systém pracovních karet a zejména Ukrajincům usnadnit přístup na pracovní trh, řekl začátkem října.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video