Svobodní vydali prohlášení, podle nějž je Ukrajina „uměle vytvořený stát s nepřirozenými hranicemi“. To je opravdu postoj vaší strany?
Ano, na tom je shoda celého našeho předsednictva.
Jak jste k takovému hodnocení Ukrajiny jako uměle vytvořeného státu s nepřirozenými hranicemi dospěli?
Myslíme si, že ten stát nemá hlubokou státní tradici v tomto tvaru. Vznikl odštěpením od Sovětského svazu, aniž by to mělo základ v dlouhodobém vývoji. Z toho nám plyne, že takové státy dlouhodobě udržitelné nejsou. Podobně na tom bylo Československo, tak jak bylo sestavené Masarykem, podobně Sovětský svaz nebo Jugoslávie. U států, které jsou umělým konstruktem, nemají podporu ve staletém trvání, to může dopadnout takto.
Považujete skutečně i Československo, které vzniklo v roce 1918, za takový uměle vytvořený stát?
Šlo o umělý konstrukt a z toho důvodu nemohlo vydržet dlouho. Kdyby rozpad nenastal v roce 1938 nebo později v roce 1992, 1993, tak musel nastat jindy. Když stát existuje jako umělý konstrukt, jakýkoli stát, tak ho nečeká pevná budoucnost.
Předvídáte rozpad Ukrajiny. V jakém časovém horizontu?
Ten rozpad se už děje. Osamostatnění Krymu a jeho přičlenění k Rusku, to už je rozpad...
Postoj strany Svobodných k Ukrajině:Nejsme putinovci ani pravdoláskaři Svobodní nesouhlasí se zneužitím území Ukrajiny pro vedení zástupné války při hledání rovnováhy mezi velmocemi. Ukrajina vznikla jako uměle vytvořený stát s nepřirozenými hranicemi. Podobně jako se rozpadlo Československo, Sovětský svaz i Jugoslávie, a jako se rozpadne i Evropská unie, dal se čekat i rozpad Ukrajiny. Na Ukrajině navíc nebyly naplněny základní funkce státu – ochrana života, svobody a majetku občanů. Slabosti Ukrajiny využily k prosazování svých zájmů především sousední mocnosti – Rusko a Evropská unie. Také západní svět proto musí přiznat svou roli ve vyvolání konfliktu. K jednacímu stolu nyní musejí zasednout především vůdci mocností (např. v Radě bezpečnosti OSN), aby pomohli najít mírové řešení přijatelné pro všechny obyvatele současné Ukrajiny. |
Dá se to skutečně nazvat rozpad? Není to spíš ruská anexe části sousedního státu, tedy Ukrajiny? Slova jako anexe nebo invaze byste nepoužil?
Je fakt, že v tom asi nikdo nemá jasno, co to tam bylo za jednotky. Málokdo má asi pevné informace. Ať to proběhlo tak, nebo tak, Krym také nebyl integrální součástí nějakého po staletí existujícího státu Ukrajina. A to se týká dalších oblastí.
Když Evropská unie řeší, zda uvalí vůči Rusku další sankce, k čemuž má výhrady i český premiér Sobotka (více zde), vy jste pro sankce vůči Rusku, nebo nikoli?
Jsem proti sankcím, naopak pro uvolnění obchodu jak s Ukrajinou, tak s Ruskem. Sankce přilévají olej do ohně a nevedou k rozumnému řešení. Jsem pro to, aby Česká republika byla připravena chránit sebe, alianční partnery. Ukrajina byla, ať se nám to líbí nebo ne, nárazníkovým státem v zájmu Západu a Ruska. Jako stát vydržela v tomto tvaru 25 let, dokud situace byla jakž takž stabilní a Rusko bylo oslabené po rozpadu Sovětského svazu. To, že ta země byla politicky rozdělená, ukazovaly už výsledky předchozích voleb.
Svou tiskovou zprávu k Ukrajině jste nazvali „nejsme putinovci, ani pravdoláskaři“. Takže ti, kdo se zastávají Ukrajiny, jsou podle vás „pravdoláskaři“?
Nám totiž hrozně vadí to černobílé vidění, které můžeme pozorovat jak v médiích, tak u lidí, kteří se k tomu vyjadřují. My to černobíle nevidíme. Kdybychom byli v Rusku, rozhodně bychom Putina nevolili. Nestojíme ani na straně Evropské unie nebo Německa. Byla by chyba, kdyby to někdo označil za proputinovský nebo proruský postoj. Nejsme ani na straně skupiny lidí, které se ve zkratce říká pravdoláskaři, kteří jezdili na Majdan a slibovali jim modré z nebe. A pak to dopadlo, jak to dopadlo.
Rozumím tomu tak, že pravdoláskaři nejsou podle vás jen čeští občané, kteří se zastávají Ukrajiny, ale i politici a lidé ze západních států, kteří se zastávají Ukrajiny a protestují proti chování Ruska?
Tam jsou různé jiné zájmy. Tento pseudopojem pravdoláskaři se používá v našem politickém kontextu. V jiných zemích budou jiné motivace.
Jestliže se rozpadne Ukrajina, jak předvídáte, bude podle vás pokračovat ruský mocenský apetit vůči jiným státům?
Neumím mluvit za Rusko, ale je to dost dobře možné. Tu roztahovačnost vidíme, je to součástí Putinovy politiky, a jestliže k dalšímu rozpadu dojde, Evropská unie by měla mít volný obchod se vším, co vznikne.
Je ještě nějaký jiný stát, kromě Ukrajiny, podle vás uměle vytvořený?
Třeba de facto se to stalo v Moldávii. Podněsterská republika vyhlásila nezávislost...
Ale nikdo ji neuznává. Které další státy jsou podle vás uměle vytvořené a s nepřirozenými hranicemi?
Nevím. Když zavzpomínám, tak si představím Ukrajinu a Moldávii, ale můžou být ještě další takové státy.
Neřadíte mezi takové státy třeba země Pobaltí, které jsou i v NATO?
No, tam je situace jiná, protože jsou členy NATO. Máme určitý alianční závazek, takže pevně doufám, že rozpínavý apetit Ruska, jak jste to nazval, nezasáhne tyto státy. To by znamenalo, že jsme v konfliktu okamžitě zataženi.
