„UJAK s tímto podnětem zásadně nesouhlasí, považuje jej za nepravdivý, tendenční, neprofesionální, operující se lživými fakty, a významně poškozující dobré jméno školy a jejích studentů,“ uvedl pondělní tiskovou konferenci představitelů univerzity její mluvčí Jan Červenka.
Představitelé univerzity následně komentovali deset argumentů, na základě kterých Akreditační komise minulý týden navrhla odebrání státního souhlasu s působením vysoké školy (více čtěte zde).
UJAKUniverzita Jana Amose Komenského vznikla v roce 2001. Nyní je největší soukromou vysokou školou v ČR. Stabilně na ní studuje deset tisíc studentů. Má sídlo v Praze, ale celorepublikovou působnost díky síti oficiálních regionálních center. |
Komise uvedla, že každý čtvrtý absolvent bakalářského programu na Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) získal titul za nestandardně krátkou dobu, někdy dokonce za méně než půl roku. „U nás žádní rychlostudenti nebyli a nejsou,“ vyvrací to prorektor UJAK Petr Kolář.
Dokladem jsou podle něj kontroly Ministerstva školství, které neshledaly žádné pochybení. To, že řada studentů UJAK ukončí tříletý bakalářský obor za kratší dobu, je podle rektora způsobeno tím, že si na univerzitě doplňují vzdělání studenti z vyšších škol nebo si dokončují vzdělání studenti, kteří přestoupili z jiné univerzity. „Akreditační komise uvádí čísla, ale zamlžuje vysvětlení,“ tvrdí Kolář.
Podle právního zástupce školy Františka Korbela se Akreditační komise nechová podle pravidel správního řízení a jejím jednáním už byli poškozeni studenti i dobré jméno školy. „Aktivity Akreditační komise musejí vycházet z objektivně zjištěných věcí, nikoliv domněnek. Také medializace by se měla držet určité míry přiměřenosti,“ uvedl Korbel.
Počet studentů jsme snížili o polovinu, říká škola
Prorektorka školy Lucie Paulovčáková se na tiskové konferenci ohradila proti tvrzení Akreditační komise, že na škole studuje příliš mnoho studentů a chybí dostatek pedagogů. „Od roku 2010 do současnosti jsme snížili počet studentů o 47 procent, tedy téměř o polovinu. Počty pedagogů za toto období klesly pouze o 11 procent,“ řekla Paulovčáková.
S argumentem, že na UJAK je prostor pro plagiátorství závěrečných prací, prorektorka rovněž nesouhlasí. „Od roku 2012 jsou všechny odevzdané práce v elektronické databázi a prochází antiplagiátorským systémem. Pokud je shoda práce s jinou vyšší než pět procent, musí se oponent i vedoucí práce k této shodě vyjádřit, jinak není možné posudky odevzdat,“ vysvětluje.
Akreditační komise podle představitelů školy navíc popírá vlastní rozhodnutí, kdy v posledních dvou letech prodloužila akreditaci osmi studijním oborům UJAK. „Podnět je v příkrém rozporu se skutečným stavem činností UJAK, které nejenže naplňují všechny požadavky zákona, ale jsou hodnoceny nadstandardně i v mezinárodním akademickém měřítku,“ uvádí škola v prohlášení.
UJAK čelila kritice ze strany Akreditační komise již dříve. V listopadu 2010 komise vydala zevrubnou hodnotící zprávu poukazující na hlavní nedostatky. Podle závěrů z nedávného zasedání žádné zásadní zlepšení nenastalo, proto se Akreditační komise rozhodla podat podnět jako tvrdší nástroj. Odebrání státního souhlasu by znamenalo zánik této vysoké školy. Muselo by o něm rozhodnout ministerstvo školství, které už dříve upozornilo, že je to proces minimálně na měsíce, možná až roky.
Aktuálně UJAK řeší především problémy s akreditací oboru speciální pedagogika. Akreditační komise ji sice prodloužila pro dostudování stávajících studentů do 30. září, ale zároveň hodnotící odborná skupina uvedla, že drtivá většina studentů závěrečného ročníku nemá odpovídající praxi a diplomovou práci, aby mohla být připuštěna ke státnicím.
 |
