Dlouholetí přátelé z dob disentu i kolegové z polistopadové éry na Petra Uhla vzpomínali jako na odvážného, čestného a otevřeného muže, energického až pedantského diskutéra, který žil naplno a který byl pro své přesvědčení ochoten vzdát se i vlastní svobody.
Na obřad dorazila například Uhlova dlouholetá přítelkyně, bývalá disidentka Dana Němcová, ombudsman Stanislav Křeček, smuteční věnec zaslal prezident Miloš Zeman, ministerstvo kultury, francouzské či slovenské velvyslanectví, polský Senát a další instituce z Česka i zahraničí.
Během obřadu se na projekční ploše uvnitř obřadní síně i před krematoriem promítaly fotografie z Uhlova soukromého i veřejného života, zazněly písně Edith Piaf a Joan Baezové.
Na Uhla v úvodu zavzpomínal evangelický kněz a chartista Tomáš Bísek, kterého s Uhlem a jeho rodinou pojilo dlouholeté přátelství.„Pohřbíš mě? Říkej si tam, co chceš, jenom ze mě nedělej křesťana,“ těmito slovy, který Uhl pronesl ke svému příteli Bískovi, smuteční obřad začal.
Na Uhlovu památku promluvila chartistka a celoživotní přítelkyně rodiny Uhlových Dana Němcová. Hovořila o chuti do života, kterou její přítel oplýval, a také o jeho novinářské cti a odvaze odhalovat pravdu. „Petr byl neúnavný a nedostižný běžec za ideály, které nás spojovaly,“ řekla Dana Němcová.
Moderátorka obřadu následně připomněla, že se rozloučení koná na Den lidských práv. Petr Uhl byl velmi spravedlivý člověk a velmi si ho váží také romská menšina v Česku. „Nebál se bojovat ani za věci, které nebyly populární,“ řekla moderátorka, která na Uhla vzpomínala ze svých mladých let, kdy s ním spolupracovala a vedla rozhovory.
Jeho odkaz připomněl také další řečník, kterým byl editor knihy složené z Uhlových textů Matěj Metelec. Kniha Za svobodu je třeba neustále bojovat, jež vyšla tento rok, zahrnuje texty Petra Uhla z let 1968-1989. Jako poslední na obřadu promluvil politolog Ondřej Slačálek.
Na úplný závěr zazněla ve strašnickém krematoriu skladba Óda na radost, kterou k této příležitosti vybrala rodina Petra Uhla.
Uhl společně se svoji ženou, pozdější ombudsmankou Annou Šabatovou, patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Kvůli svému přesvědčení strávil za normalizace devět let ve vězení. S obhajobou lidských práv nepřestal ani po pádu komunismu.
Zemřel bývalý disident, novinář a politik Petr Uhl, bylo mu 80 let |
Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77, stál také u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru, za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo.
V 90. letech byl Uhl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou kandidoval do Sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratického kabinetu Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva.
Uhl se nikdy netajil svými levicovými postoji a zastával názory, které nebyly vždy populární. Jeho přátelé z dob disentu, kolegové, novináři, diplomaté i politici na něj vzpomínají jako na statečného a zásadového člověka, který své názory prosazoval bez ohledu na vládnoucí režim, následky a většinové mínění. Uměl ale podle nich respektovat i lidi s odlišnými postoji.
Uhl byl držitelem celé řady ocenění, například Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysokých vyznamenání polských, německých či francouzských. S Annou Šabatovou, která se také celý život věnovala ochraně lidských práv, měl tři děti.
