Jiří Kobza z SPD navrhl navrhl Svobodu, který byl prezidentem zvolen v roce 1968 a později i v roce 1973, in memoriam na Řád bílého lva, vojenská skupina. Svoboda přitom Řád bílého lva za vítězství dostal již po válce v roce 1946.
Za druhé světové války vedl Svoboda 1. československý armádní sbor na východní frontě ve spolupráci s Rudou armádou a velel v roce 1944 v Karpatech bitvě o Dukelský průsmyk, kterou začalo osvobození Československa. Od roku 1945 byl pět let ministrem národní obrany. I po komunistickém převratu v únoru 1948.
O dvacet let později byl v éře takzvaného Pražského jara zvolen prezidentem. Jako první komunistický prezident tajnou volbu. V čele země byl i po invazi vojsk Sovětského svazu a dalších socialistických zemí v srpnu 1968 do Československa.
„Vyznamenalo ho Československo, teď by to udělala Česká republika,“ hájí návrh poslanec
Kobza na dotaz iDNES.cz, zda ví, že Svoboda již Řád bílého lva má, a zda jeho návrh není tak trochu „navíc“, odpověděl: „Vyznamenalo ho Československo, teď by to udělala Česká republika.“ Ocenění Svobody by poslanec SPD považoval za důkaz, že na něj Česko nezapomnělo.
„Je to trochu kontroverzní návrh. Ale my si je nekádrujeme,“ řekl iDNES.cz místopředseda Sněmovny a Pirátů Vojtěch Pikal, který stojí i v čele podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.
Celý seznam, na němž je padesát jmen, ve čtvrtek po poledni předloží organizačnímu výboru. „Sněmovna je posoudí buď koncem května nebo začátkem června,“ řekl Pikal. A pak poputuje seznam k prezidentovi Miloši Zemanovi, který si z něj může i nemusí vybrat, komu letos 28. října udělí státní vyznamenání.
Na seznamu jsou i Jan Sokol a šéf BIS Koudelka
Sám Pikal navrhl na Řád bílého lva in memoriam filosofa, disidenta a významného křesťanského intelektuála Jana Sokola, který zemřel letos v únoru. Byl i ministrem školství, mládeže a tělovýchovy v polopolitické vládě Josefa Tošovského. V roce 2003 kandidoval Sokol na prezidenta a těsně prohrál s Václavem Klausem.
Celkem 15 poslanců se přidalo k návrhu Jana Čižinského a navrhují udělit medaili za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů šéfovi civilní kontrarozvědky BIS Michalu Koudelkovi.
Zeman ho přitom opakovaně odmítá povýšit do hodnosti generála a jako nejvyšší představitel státu se v minulosti o české tajné službě s despektem vyjádřil jako o „čučkařích“. Vláda povýšení Koudelky navrhla neúspěšně šestkrát, naposledy poté, co je po zjištění BIS a dalších tajných služeb důvodné podezření, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích má na svědomí ruská vojenská tajná služba GRU.
Poslankyně SPD Monika Jarošová navrhla vyznamenat prvního a jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka. „Jsem přesvědčena, že by si za zvláště vynikající zásluhy o stát zasloužil Řád bílého lva. Ráda bych požádala prezidenta republiky, aby tento řád Vladimíru Remkovi propůjčil,“ napsala do zdůvodnění svého návrhu. Na seznamu pro Sněmovnu je ale uveden jako kandidát na medaili za zásluhy o stát v oblasti hospodářství a vědy.
Remek, který byl europoslancem za KSČM a v letech 2014 až 2018 byl českým velvyslancem v Rusku, získal tituly a řády jíž za minulého režimu. Dostal titul hrdina Sovětského svazu s Leninovým řádem i titul hrdina ČSSR s Řádem Klementa Gottwalda. I poslankyně Jarošová si tak stejně jako její kolega z SPD vybrala k ocenění jednu z ikon komunistického režimu.
Poslanec SPD Jaroslav Holík chce medaili pro bývalého hokejového brankáře Jiřího Králíka, který vychytal Československu zlato při mistrovství světa v roce 1985 v Praze.
Mašínové ze seznamu zmizeli jako kontroverzní
Organizační výbor Sněmovny navrhl vyjmout ze seznamu jmen navržených na státní vyznamenání členy odbojové skupiny bratří Mašínů, řekl iDNES.cz předseda Sněmovny za ANO Radek Vondráček. Označil návrh vyznamenat Mašíny za „kontroverzní“. „Ale poslanci je budou moci na plénu do seznamu vrátit,“ řekl Vondráček.
Na seznam oceněných chtěl členy skupiny bratří Mašínů dostat občanský demokrat Pavel Žáček, který si osvojil návrh jednoho z občanů a na medaili za hrdinství navrhl nned několik členů skupiny, která se rozhodla bojovat s komunistickým režimem se zbraní v ruce. Medaili za hrdinství by měl podle Žáčka dostat Josef Mašín, který je už jediný naživu, i in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Ctibor Novák, Václav Švéda a Zbyněk Janata.
Medaili mohou dostat in memoriam novináři Pacner i Kučera
Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová navrhla medaili in memoriam pro bývalého novináře Karla Pacnera, jehož životním koníčkem a vášní byla při práci Mladé frontě a později v Mladé frontě DNES věda. V roce 1964 byl jako novinář v USA u historického momentu startu mise Apolla 11, která vynesla první lidskou posádku na Měsíc. Byl prvním novinářem z východního bloku, který se podíval do Nového Mexika na místo, kde byla sestrojena první atomová bomba.
Kovářová také navrhla udělit medaili in memoriam bývalému novináři Vladimíru Kučerovi, který byl v posledních letech života známý zejména jako moderátor televizního pořadu Historie.cs.
